Jdi na obsah Jdi na menu
 


Voliči změní poměr sil v Senátu ve vlastním zájmu doleva

 

 

Rozhovor Haló novin s Karlem Kubošem (KSČM), kandidátem do Senátu, volební obvod č. 67 (Nový Jičín)

 

Váš okres postihlo po listopadu 1989 utlumení těžkého průmyslu. Dalo by se předpokládat, že se tu adekvátně tomu zlepšila situace v životním prostředí. Skutečnost je však jiná. Je to tak? A proč ne? Co je třeba udělat, aby Moravskoslezský kraj konečně už dýchal bez obav?

Ano, je to jeden z největších problémů našeho života zde, který je spolu s nedostatkem kvalifikované práce příčinou vystěhovalectví zejména mladých a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Hlavními zdroji trvalého překračování norem poletavého prachu jsou výrobní podniky těžkého průmyslu a energetické jednotky nejen v kraji, ale i v blízkém příhraničí. Rovněž zvýšený objem nákladní i osobní přepravy bez odpovídajícího zlepšení dopravních cest či spalování netradičních paliv v rodinných domcích jsou velkým zdrojem znečišťování. Místně se pak zhoršuje ovzduší bezohlednými jízdami stavebních firem s různými materiály při nedokonalém čištění místních komunikací a neustále rostoucí počet vybetonovaných ploch na úkor zeleně v rámci různých forem revitalizací sídlišť apod.

Z těchto poznatků pak vyplývají i možná opatření, která lze rozdělit na zákonodárná, finančně technická, projekční, ale i výchovná na úrovni státu, kraje, podniků i obcí. Myslím, že bez koordinovaného postupu všech zainteresovaných subjektů, při plnění vládou podporovaného Programu zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji, který by řídil kraj, se nemůžeme pohnout z místa. 

Novojičínsko loni postihly bleskové ničivé povodně. Jak jste se s jejich následky poprali? Mám na mysli Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, jehož jste členem. Kde jsou největší problémy? 

Novojičínsko zasáhla blesková povodeň v minulém roce zejména v povodí toku říček směřujících do Nového Jičína, Odry a dál. Dodnes se zde řeší její následky při opravách říčních regulací, přestavbách mostních konstrukcí, opravách rodinných domků či místních komunikací, lávek apod. Zastupitelstvo kraje se s postiženými obcemi dohodlo na řešení bydlení pro občany, kteří přišli o střechu nad hlavou. Řízeným postupem bylo dosaženo toho, že se tito lidé mohli nastěhovat do nových domků už koncem roku 2009. Ale to byla jen jedna z forem. Další spočívala v přehodnocení priorit Regionálního operačního programu v upřednostnění postižených oblastí. Všechny činnosti, od záchranných prací až po využití financí z Evropských fondů, řídily zastupitelstvo a rada kraje a výsledky se v rámci možností dostavily. Do budoucna se proti bleskovým záplavám zřejmě moc udělat nedá. Snad zdokonalit informační systém pro občany, v ohrožených oblastech odklonit nebo upravit možné překážky velké vodě. Vytvořit podmínky pro stavby poldrů, někde i dalších přehrad. Zdokonalit zázemí pro hasičské sbory, vymezit záplavové oblasti a omezovat v nich stavební a jiné činnosti. Naplnit a udržovat zajišťovací finanční fondy na všech úrovních státní správy pro případně nutnou okamžitou všestrannou pomoc lidem v ohrožení života i při ztrátě jejich majetku. 

Vím, že těžce nesete osud kopřivnické Tatry, s níž byl spojen váš pracovní život v minulých letech. Její krach, inscenovaný bez skrupulí s cílem likvidace této světové značky, zasáhl tisícovky lidí. Tatra Kopřivnice pro nás bude už asi jen muzeem jako třeba pražské ČKD atd. Je to tak? 

O Tatře, a. s., a tatrovácích toho již bylo napsáno dost a dost. Myslím si, že způsob privatizace tohoto podniku byl velmi nešťastný a následné kroky k jeho záchraně, například povolání amerických manažerů apod., pak neodpovídalo vzniklé krizové situaci. Dnešní řešení, aby byla Tatra jen montážním závodem agregátů různých automobilových značek, o tom se nám, Kopřivničanům, nemohlo zdát, bez ohledu na politickou orientaci, ani v nejčernějších snech. Je to degradace práce generací všech těch, kteří nejen konstruovali, ale i vyráběli a šířili dobré jméno Tatry po celém světě, o národní hrdosti ani nemluvě. Ale není to jenom Tatra v Kopřivnici, i Vagónka ve Studénce, Romo ve Fulneku, Lonka v Příboře, Optimit v Odrách atd. Po obrovských tradicích a kvalifikované práci na výrobách minimálně evropské úrovně se v tomto systému slehla zem. Přinejlepším zůstala alespoň muzea a za prací se odchází do jiných krajů a zemí. Po nás potopa - to je heslo většiny privatizátorů českého průmyslu. 

Patříte mezi kandidáty KSČM, kteří mají reálnou možnost usednout v Senátu. O co byste v horní komoře parlamentu, jako její člen, především usiloval, jak byste v ní chtěl prosazovat zájmy svého regionu a také svůj program?

Za náš volební obvod se v Senátu střídají ob jedno období kandidáti ODS a KDU-ČSL. Zejména proto, že levicoví voliči volby do Senátu ignorovali. O tom svědčí i to, že v ostatních volbách levice vyhrává. Z toho vyplynul i pro mě ve volební kampani hlavní úkol, abych voliče přesvědčil o tom, že Senát je plnohodnotnou součástí zákonodárství státu a není dobré ho dlouhodobě přenechávat v rukou pravicových, klerikálních a různých antikomunistických voličů. Tomuto tématu věnuji většinu pozornosti po celou volební kampaň, a to všemi dostupnými prostředky. Osobně pak nabízím dlouholetou politickou aktivitu v rámci obvodu Novojičínska a znalost potřeb i zájmů svých voličů v širších souvislostech celého Moravskoslezského kraje. 

V minulosti KSČM svého zástupce z Moravskoslezského kraje v Senátu měla. Jak vidíte své šance a co nabízíte voličům jiného oproti svým protikandidátům? Proč mají volit právě vás? 

Stávající Senát je antikomunistická instituce, prosazující proamerickou zahraniční politiku českého státu na úkor národních zájmů. Jeho práce navenek má většinou pouze reprezentativní charakter. Odtržení senátorů od voličů se potvrzuje i tím, že ve své zákonodárné činnosti neřeší obranu ústavních práv občanů, ale pouze doplňuje pravicové instituce veřejné správy, kterými jsou sněmovna, prezident a Ústavní soud, do relativně šťastného čtyřlístku, který je však velkou bídou demokracie u nás. Myslím si však, že to lidé cítí a pokusí se volbou změnit poměr sil v Senátu doleva, a to ve vlastním zájmu. 

Co pro vás horní komora parlamentu – nyní s převahou pravice, znamená? Za jakých podmínek se může stát skutečnou pojistkou demokracie? Věříte v úspěch kandidátů nalevo od středu? 

Domluva je možná a podporu si lze navzájem veřejně projevit pouze však mezi kandidáty levicových politických stran. Dokonce si myslím, že bez této dohody není možné přehlasovat ve druhém kole jakéhokoliv kandidáta ze stran vládní koalice.

13. 10. 2010Marie KUDRNOVSKÁ