KSČM Frenštát pod Radhoštěm

České zdravotnictví bude mít příští rok o deset miliard korun méně. Ministr Leoš Heger (TOP 09) proto přichází s návrhy, jak šetřit. Uvažuje mimo jiné o tom, aby nemocnice zkracovaly pacientům dobu hospitalizace, přednost by prý měly dávat ambulantním zákrokům. Jak se na tento návrh díváte?

Především je třeba říci, proč systému zdravotnictví chybějí finanční prostředky. Kromě nepříznivých dopadů hospodářské krize a s tím spojené zvyšující se nezaměstnanosti je to především menší výběr zdravotního pojištění z důvodů tzv. zastropování pojistného lidem s měsíčním příjmem nad osmdesát tisíc korun i zmrazení plateb za státní pojištěnce v době Topolánkovy vlády a tragického působení ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. V neposlední řadě je třeba připomenout, že pravicové vlády neudělaly vůbec nic, aby zabránily korupci ve zdravotnictví a plýtvání veřejnými finančními prostředky, kvůli kterým se ztráty pohybují podle kvalifikovaných odhadů kolem dvou desítek miliard.

A pokud jde o zmíněné doporučení ministra?

Považuji ho za poněkud nedomyšlené a ohrožující zdraví i život pacientů. Jestliže by se nemocnice dostaly do situace, kdy by o délce hospitalizace rozhodovalo množství finančních prostředků, a nikoliv potřeba pacienta, bylo by to absolutně nepřijatelné a odporující i právu každého občana na potřebnou zdravotní péči. Bránit by se měli i samotní lékaři, protože právě oni jsou odpovědni za léčbu pacientů.

Jednou z cest k navýšení příjmu ve zdravotnictví je podle ministra zvýšení poplatku v nemocnici ze současných šedesáti na 100 Kč. Je to podle vás ta správná cesta?

Tzv. regulační zdravotnické poplatky, které dnes již nikdo nepovažuje za regulační, nýbrž za dodatečný příjem těch, kteří je vybírají, zůstávají pro KSČM nadále nepřijatelné. Právě v tuto chvíli by měly být, podle mého názoru, znovu posouzeny ústavním soudem. Soud totiž uvěřil odůvodnění tehdejšího ministra Julínka, že poplatky nejsou platbou za péči, ale pouze regulují její spotřebu. To znamená, že neporušují článek 31 Listiny základních práv a svobod o bezplatnosti zdravotní péče. Proto je těsnou většinou uznal za ústavní. KSČM od samého počátku zavedení poplatků důrazně upozorňovala na to, že se tímto krokem otevřela cesta k jejich neustálému zvyšování. Dnes je na stole návrh na 100 korun za den pobytu v nemocnici, ale do budoucna to může být navýšeno až na úroveň skutečných nákladů. Jestliže totiž poplatek zůstává tomu, kdo jej vybírá - a to zákon explicitně nařizuje, může to vést právě ke snaze neustále poplatky navyšovat. Zvlášť pokud budou zdravotní pojišťovny nuceny, vzhledem k nedostatečnému výběru pojistného, své platby naopak snižovat.

Připomeňme také požadavek stomatologické komory, který našel u ministra podporu. Jde o to, aby si pacienti platili i obyčejné plomby, které nyní hradí zdravotní pojišťovny. Co o tomto požadavku zubařů soudíte?

Nestoudnost stomatologů nezná mezí a je smutné, že pan ministr za své pacienty více nebojuje. Již nyní je péče o chrup velmi nákladná a pro mnohé stále méně dostupná. Tvrzení, že za své zubní kazy si každý může sám, je naprosto neprofesionální. Existují choroby, například cukrovka, které stav chrupu výrazně zhoršují. Významnou roli hraje samozřejmě i genetická dispozice a v neposlední řadě také péče o zuby v raném věku, což jde především na vrub rodičů dětí. I kdysi dětmi sice neoblíbené, ale prevenci velmi prospěšné povinné pravidelné prohlídky v rámci školního vyučování jsou dnes, bohužel, minulostí a odpovědnost za prevenci je pouze na rodičích. Pokud mají stomatologové pocit, že na své pacienty doplácejí, je třeba se zasadit o vyšší platbu ze zdravotního pojištění, nikoliv opět vymáhat peníze na pacientech.

Zřejmě tím nejdiskutovanějším návrhem ale bude změna zákona o veřejném pojištění, kterou chce ministr Heger předložit do dvou týdnů. Má umožnit pacientům připlatit si na dražší či kvalitnější léčbu. Souhlasíte s tímto návrhem?

Podle mého názoru i podle záměrů, které přednesl pan ministr Heger na zdravotním výboru Poslanecké sněmovny, v žádném případě není možné, aby do dvou týdnů byly předloženy návrhy tak závažných změn zákona o zdravotním pojištění. Půjde zřejmě pouze o navyšování zdravotnických poplatků. Možnost připlatit si může pacient dostat až po jasném stanovení toho, co je a není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Čili, jedná se o tak dlouho diskutovanou definici standardu. Na ni by se měli, podle mého názoru, shodnout nejen politici, ale i všechny ostatní zainteresované subjekty, to znamená pojišťovny, zdravotnická zařízení, komory, pacientské organizace, odborné společnosti atd. Věcná diskuse ovšem ještě ani nezačala. KSČM jako první parlamentní strana již rozsah potřebné zdravotní péče pro všechny definovala před volbami v roce 2006. Problémem ovšem stále zůstává, že takto široce pojatý standard nechtějí ostatní strany akceptovat. Přesto jsme připraveni k diskusi na toto závažné téma.

Jak se díváte na další návrh ministra zdravotnictví, aby o úlevách od placení poplatků nerozhodoval věk, ale finanční situace?

Tento návrh by bylo možné přivítat, protože se jeví jako spravedlivější. Nicméně vyvolává mnohé otázky. Jak se bude zjišťovat faktická finanční situace, když se zdravotní stav může změnit ze dne na den? Nedopadne to podobně jako například s přídavky na děti, či sociálními příplatky, kde se počet příjemců radikálně snížil? Sociální limit byl také původně stanoven tak, že ho téměř nikdo nemohl využít. Dnes se však počet těch, kteří dostávají od zdravotní pojišťovny tzv. vratky za třicetikorunové poplatky a doplatky za léky, významně navýšil. A to je zřejmě také hlavní důvod, proč ministr s návrhem na změnu přichází. Na TOP 09 je zřejmě tento limit, který čerpají především lidé nad 65 let, příliš sociální. No a na to, jak si představují někteří politici a voliči pravice vztah k těm, kteří vytvářeli v minulosti hodnoty a dnes jsou již staří a nemocní, se můžeme podívat třeba v oblíbeném předvolebním klipu z dílny »mladých nadějných umělců« ‚Přemluv bábu‘.

Zastánci různých poplatků ve zdravotnictví argumentují mj. tím, že ČR je se svými 16,6 procenta spoluúčasti pacientů poslední mezi zeměmi OECD. Všechny ostatní mají vyšší spoluúčast pacientů, v průměru 24 procent. Vidíte to jako důvod pro vyšší platby pacientů?

Skoro by se mi chtělo zažertovat, že podle jiné studie OECD za posledních patnáct let významně poklesla úroveň vzdělání českých školáků. Z jiné, již z roku 2004, zase vyplývá, že šetřit ve zdravotnictví by se mělo především na straně nabídky, čili poskytovatelů zdravotní péče. Nikoliv na straně poptávky, čili pacientů, a to navyšováním spoluúčasti v podobě poplatků a dalších přímých plateb. Spoluúčast pacientů je každopádně již dnes velmi vysoká a jakákoliv srovnávání s ostatními zeměmi pokulhávají. Především by se neměla snižovat již dosažená úroveň zdravotní péče a nesmí docházet k omezování přístupu pacientů k potřebné péči. To se s navyšujícími poplatky, doplatky za léky i některé zdravotnické úkony v České republice neustále děje. Spolu s navyšováním výdajů za bydlení, potraviny a další nutné životní potřeby bez existence určité sociální klauzule, je to pro řadu lidí s nízkými a středními příjmy spíše snaha pravicové vlády o »plíživou eutanazii«. To je pro KSČM naprosto nepřijatelné.

Můžete zhodnotit dosavadní působení ministra Hegera v čele úřadu?

Osobnost pana ministra Hegera pro mě byla v počátku jeho působení na ministerstvu zdravotnictví určitou nadějí, protože jsem ho znala jako člověka vzdělaného, uvážlivého a velmi schopného při vedení Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Bohužel, řada jeho dosavadních výroků svědčí spíše o snaze plně vyhovět asociálnímu programu TOP 09 než o avizované odbornosti, která by vedla ke zlepšení stavu českého zdravotnictví ve prospěch pacientů. Místo řešení palčivých problémů jako například nedostatečné finanční ohodnocení mladých nemocničních lékařů, sester a dalších nezdravotnických pracovníků, špatná léková politika, vzdělávání lékařů a sester, nevhodně nastavené úhrady, či korupce a plýtvání veřejnými penězi, se zabývá především tím, jak vytáhnout více peněz z  peněženek těch, kteří zdravotní péči nutně potřebují. Na celkové hodnocení je však příliš brzy.