Jdi na obsah Jdi na menu
 


Filip: KSČM je politická síla budoucnosti, síla perspektivy

30. 3. 2010

Vystoupení Vojtěcha Filipa, předsedy ÚV KSČM, na 10. zasedání Ústředního výboru KSČM v Nymburce.

 



Scházíme se po delší době v Nymburce, abychom řešili jeden z rozhodujících kroků,

které nás čekají do voleb. Co je hlavním cílem dnešního zasedání? Nejde jen o to posoudit současnou politickou situaci, ale je třeba, abychom jasně formulovali i postavení a úkoly KSČM v situaci, ve které se dnes nalézáme.

Dnes před námi stojí úkol posoudit aktualizaci volebního programu naší strany, včetně té části týkající se energetické koncepce státu, která se jeví jako rozhodující pro další vývoj v celé České republice. Posoudíme i návrhy na kandidáty do senátních voleb, abychom mohli včas začít s přípravou na podzimní kampaň, a také zhodnotíme, jak vedeme probíhající kampaň do voleb sněmovních. Nemůžeme, žel, rozhodnout o všech věcech vzhledem k tomu, že dnešního dne probíhají poslední tři okresní konference. Bude také předložena kontrolní zpráva o plnění úkolů VII. sjezdu k projektu dalšího rozvoje politického potenciálu členské základny. Znovu upozorňuji, že jde o úkol sjezdu. Jde jen o kontrolní zprávu, ale neměli bychom podceňovat to, co je smyslem tohoto úkolu a k čemu má jeho splnění dovést. V ekonomické části splníme svoji povinnost jednak ze zákona a také sami vůči sobě. Máme předloženu ke schválení jak výroční zprávu, tak hospodaření za rok 2009, a také rozpočet ÚV na rok letošní, včetně stanovisek Ústřední revizní komise k těmto materiálům. V organizačních otázkách se musíme zamyslet nad stavem a vývojem členské základny, vyhodnocením diskuse na 9. zasedání a zprávou o činnosti výkonného výboru. Musíme se zabývat i tím, co v posledních 14 dnech rozvířilo vody ve stranických řadách, a to situací v okresní organizaci KSČM Česká Lípa. Myslím, že předem se však musíme seznámit s jednotlivými předloženými materiály, abychom k věci přistupovali se znalostí situace i v ostatních okresech, abychom věděli, o co jde, abychom neposuzovali tuto věc z pohledu těch, kterých se dotýká přímo, ale z pohledu celé strany a plnění usnesení ústředního výboru, jež je pro nás závazné.

Součástí našeho jednání bude i slavnostní část a zhodnocení naší dvacetileté existence jako moderní, radikálně levicové, významné české i evropské komunistické strany, která má jasnou perspektivu. Chtěl bych, a tak to bylo rozhodnuto ve Výkonném výboru ÚV KSČM, a myslím, že je to i vůlí ÚV strany, abychom poděkovali všem těm, kteří po celou dobu od listopadu 1989 nesli tíži práce pro KSČM na svých bedrech v podmínkách, které po roce 1989 nastaly. Věřím, že jednotlivé krajské rady i kolegium volených funkcionářů vybraly ty, kterých si vážíme, kterých si vážíte vy všichni, členové ÚV.

 

Nic nelze ponechat náhodě

Už dnes mohu odpovědně prohlásit, že některé kraje a okresy si pochvalu opravdu zaslouží. Aktivně přistoupily nejen k okresním a krajským jednáním, ale jejich organizační a politická práce je vidět na veřejnosti. Využívají každou příležitost k tomu, aby oslovily spoluobčany v okruhu své působnosti, organizují společenská, politická setkání, informují občany o práci svých členů, veřejných činitelů, zastupitelů, starostů, místostarostů. Jsou okresní výbory a základní organizace, které hledají způsoby, jak ještě lépe seznámit veřejnost s činností strany na veřejnosti, přitom nehledají důvody, jak neudělat to nebo ono, nebo proč to nejde.

Mohu vzpomenout např. v nedávné době organizaci Mezinárodního dne žen, a to nejen jako oslavu, ale zejména jako možnost vyjít do ulic a oslovit nejen zejména ženy, ale i muže, a ukázat, že jsme tady, že je tu KSČM a že máme co lidem nabídnout. Nejen kytičku, ale i program a změnu společenské situace. Stejně tak děkuji těm, kteří využili a ještě využijí jednotlivých vzpomínkových akcí k 65. výročí osvobození, které budeme v květnu oslavovat. V tomto týdnu jsem se zúčastnil v kraji Vysočina setkání v Leškovicích. Chtěl bych při této příležitosti poděkovat OV v Havlíčkově Brodu a Krajské radě Vysočina za to, že unesly tu tíhu, která je dnes zejména na nich. Dříve to byla akce, kterou organizoval stát. Dnes už z bývalého okresního výboru Svazu bojovníků za svobodu je základní organizace o šesti lidech, která nemá sílu k takové akci, a tak pomáhají komunisté. Vytváří to také změnu pozice, nejen v okrese Havlíčkův Brod, ale v celém kraji. Mohl bych poděkovat i organizátorům v Moravskoslezském kraji, kteří mají ještě vyšší odpovědnost právě proto, že jsou zvoleni do funkcí vicehejtmanů, členů rad, a tím se situace pro ně stala těžší než tam, kde jsme v opozici. Stejně se podařilo v Karlovarském kraji organizovat akce, které nejen zviditelňují stranu, ale ukazují její práci v pozitivním slova smyslu.

Podařilo se zajistit i dobrou účast na předvolebních speciálech České televize. To znamená jediné – jsme schopni při dobré politicko-organizátorské práci zvýšit vliv KSČM na všech úsecích života společnosti. Byl bych rád, aby se tím zvýšila i autorita naší strany. Podobná situace bude jistě i v dalších krajích a efekt nové politicko-organizační práce se projeví. Poděkovat bych chtěl i těm kandidátům na poslance, kteří našli způsob, jak oslovovat občany a po své běžné práci začali už na konci zimy svou volební kontaktní kampaň. Poděkovat pokládám za nutné proto, abychom si uvědomili, že není v každém okrese stejná úroveň stranické práce. Musíme se jí proto zabývat, nesmíme nic nechávat na náhodě, musíme být důslední v plnění stranických usnesení.

 

Společná odpovědnost

Často slyším, že je potřeba vést jednotnou politiku KSČM. Žel, vidíme na konkrétních případech, že si pod těmito slovy představuje každý něco jiného. A nerad bych, abychom znovu museli řešit situaci, kdy nám místo jednotné KSČM vystupuje spíše několik samostatných okresních stran, které, pravda, jsou součástí KSČM, ale respekt k usnesení ÚV nemají.

Situace v okresech je různá. Považuji za potřebné, abychom se kromě přípravy parlamentních voleb soustředili v jednotlivých okresech na to, jak budeme schopni zajistit naše působení v jednotlivých obcích a městech celé země. Odpovědnost za komunální volby nesou základní organizace a okresní výbory strany. Ústřední výbor vám, členům okresních výborů, do vašich rozhodnutí nemluví, nemá k tomu ambice. Jediné, co můžeme z centra organizovat, je, abychom na společných jednáních řešili, zda se podařilo naplnit náš cíl, jímž je zvýšení počtu kandidátních listin, především v těch obcích a městech, kde lze předpokládat, že občané volit KSČM budou. Kandidátními listinami jim k tomu dáváme příležitost.

Většina okresních konferencí situaci hodnotila jako dobrou. Věřím, že jde o objektivní pohled a výsledkem např. bude to, že v parlamentních nebo krajských volbách získáváme mnohem větší počet hlasů, než jsme získali v komunálních, protože k volbám přicházejí další lidé, kteří v některých obcích komunisty volit, protože jim kandidátky nebyly nabídnuty, nemohli, a, pokud takové kandidátky nenabídneme, ani volit nemohou. Jde o vážnou věc. S podobnou situací jsme se setkali v roce 2006. Pamětníci vědí, že jsme tehdy přes léto organizovali výjezdy do jednotlivých krajů a projednávali s předsedy OV potřebu vytvořit další kandidátky pro komunální kandidátky a tím také zvýšili náš vliv v jednotlivých místech.

 

Krize nekončí

Dovolte, abych se alespoň krátce zamyslel nad současnou politickou situací. Jedna věc je to, co vidíme na obrazovkách veřejnoprávní televize, co čteme v prorežimních novinách, druhou skutečná situace. My nejsme na konci krize, my jsme spíše v prvé fázi krize hluboké hospodářské, sociální, ale i společenské a politické, a to je si třeba uvědomit. Nemůžeme si nechat vnutit mediálním světem, že krize končí, že brzy bude hospodářský boom. Podotýkám, že nic takového nás nečeká, a že vážnost situace je dána tím, že dopad světové hospodářské krize u nás ještě prohloubila katastrofální společensky neúnosná a zcela nekoncepční politika bývalé vlády Mirka Topolánka a jeho spolupracovníků. Nakonec se to promítlo i do dnešního politického stanoviska, které vám je předloženo ke schválení.

Je tomu téměř dva roky, kdy jsem hovořil na plénu ÚV o tom, jestli je KSČM připravena stát v čele revolučních procesů, které očekává společnost nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Byl jsem za to peskován zleva i zprava. Nevadí mi to, naopak, byla vyvolána diskuse, která je prospěšná. Faktem je, že jsme připraveni na takovou situaci a ukáže se to i v dnešní diskusi nad programem naší strany, který je návrhem jak řešit hlubokou krizi. Je rukou vstřícně podanou občanské společnosti, k tomu, abychom mohli začít řešit problémy, které se za dvacet let fungování pravicových či sociálně demokratických vlád v ČR nakupily. Věřím, že KSČM je však připravena nejen programově, ale i personálně.

 

Důraz na vnitřní život strany

Všimněme si na společenské a politické situaci v zemi, že ty politické strany, které jsou recyklované shora do české společnosti, ať už jde o ODA, Unii svobody, Stranu zelených, TOP 09 se většinou vešly do výtahu. Lidé si z nich dělali proto legraci – neměly žádnou členskou základnu. Byly to tzv. elitní skupiny, které neodpovídaly náladám společnosti. A protože neměly svoji členskou základnu, to skutečné zrcadlo, nebyly ani schopny na delší dobu oslovit společnost. Je tedy naším úkolem, kromě dobré, kvalitní, perfektní organizace parlamentních voleb, začít pracovat v základních organizacích a nově konstituovaných okresních výborech na přípravě komunálních voleb. Nikdo z nás, jako členů ÚV a ze zvolených orgánů okresů, nesejme odpovědnost za to, nakolik budou volby připraveny, nakolik budeme schopni předložit naše kandidátní listiny občanům v jednotlivých městech a obcích, abychom uspěli a vytvořili nový základ s novými tvářemi, byť nestranickými, pro to, abychom posílili náš volební potenciál, příští členskou základnu a naše možnosti.

Podotýkám, že práce v místech je nezastupitelná. Je naším úkolem. A tak, jak máme před sebou nejbližší úkoly, tento úkol, tedy přípravu podzimních voleb, nesmíme ztrácet ze zřetele. Nemůžeme si dovolit ho odkládat. Jeho plnění přímo souvisí s tím, jaká je naše organizační struktura a její schopnosti. Odmítám vyjádření, která zazněla v jedné zprávě pro konferenci a pro která jsme mimo jiné museli přijmout rozhodnutí výkonného výboru, že není potřeba přijímat nové členy. Naopak. Je úkolem okresních výborů, mají to uloženo přímo ze stanov, aby se staraly o změnu pozice v příjímání nových členů. Není potřeba vysvětlovat, jak je to těžké. Znám situaci velmi dobře. Snažím se nechybět na jednání své základní organizace na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích. A vím a děkuji této základní organizaci, že tomuto úkolu věnuje stálou pozornost.

Proto jsem uložil oddělení vnitrostranické práce připravit nové materiály, které by obsahovaly i pozitivní hodnocení práce, tedy vyzvednutí těch, kteří se aktivně zabývají členskou základnou. Aby působil i pozitivní příklad. A skutečně některé okresy se situací zabývají velmi opovědně a mají úspěchy, některé ještě úspěchy nemají, ale snaží se úkol plnit. Ty odděluji od těch, které se situací nezabývají vůbec. Žel, jsou i takové. Většina okresních výborů objektivně stranicky, kriticky a sebekriticky přiznává, kde máme nedostatky. Ty, které tak ještě neučinily, by tak učinit měly. Řekněme si na rovinu, že to je úkol, který je velmi potřebný. Svědectvím je i to, že tam, kde byli schopni zorganizovat po všech peripetiích komise mládeže nejen na krajích, ale i v okresech, mají samozřejmě pozici jinou než ti, kterým se to dodnes nepodařilo. Nejde o to mluvit a přijímat usnesení. Jde o to s mladými pracovat, stavět před ně úkoly, a tím je připravovat pro tu další práci. A tak získat nové možnosti v organizační struktuře. V jejich nových schopnostech.

 

Nenechat si vzít cíl

Nyní ještě několik poznámek k vlastní politické situaci v zemi. Česká pravice se nachází ve velkém rozkladu. Tento velký rozklad si zavinila sama. Agentury, které si najímají tzv. dvě nejsilnější politické strany, ODS a ČSSD, jsou většinou ze Spojených států amerických. Nedivme se. Jsou tam jejich vrchní rádci. Obě agentury vymýšlejí způsoby, jak zlikvidovat KSČM. Aby rozebraly její politický potenciál, schopnost oslovit občany, aby rozebraly naši členskou základnu, aby nám znemožnily pracovat. Jen připomenu v této souvislosti materiál, který se před časem objevil např. v Pardubickém kraji. Vyplývá z něj mimo jiné i to, že se radí o nás na svých mediálních poradách a zkoušejí, jak proti nám pracovat. Jak na to jít, když zjistily, že onen trik s recyklovanými stranami nemusí vyjít, i proto, je to pravděpodobné, Ústavní soud nepodpořil předčasné volby, protože v nich by pravice, jak ukázaly průzkumy, neměla většinu. Proto za aktivního přispění svých lidí předčasné volby se nemohly konat.

Nebuďme naivní. V každé politické straně, která má význam na české politické scéně, jsou lidé, kteří ji nemají udržovat, ale kteří ji mají rozbíjet. Dávejme si proto pozor na ty, kteří se tváří radikálně a odtrhují se od podstaty řešení, které před námi stojí. Tito lidé přeskakují etapy a možnosti, které má ta která politická strana. Je otázka, zda Marek Dalík se nevrátil k těm, kteří ho vychovali pro politiku, aby přivedl Mirka Topolánka do problémů.

Co se stalo? Na rozdíl od podzimu je situace taková, že kromě TOP 09 nám náhle vyrostly, jako tomu bylo v roce 2006 v případě Strany zelených, nyní Věci veřejné, jejichž mnozí představitelé pocházejí z ODS, anebo jiné strany Havlových příznivců. Např. Liberecký kraj, odkud je pan Skokan, dřívější hejtman? On je zde představitelem Věcí veřejných. Ano, napsal to správně profesor Keller ve své jedné stati, že TOP 09, to je radar na území ČR.

Stejným způsobem bychom se mohli bavit o takových stranách, jako je Strana práv občanů - zemanovci. Kam bude patřit? Nalevo nebo její vznik je jen otázkou msty? Půjde jen o ČSSD nebo i o získání volebního potenciálu KSČM? Ano, i nám mají sebrat hlasy.

Chci v této slavnostní chvíli, kdy si připomínáme dvacáté výročí vzniku KSČM, připomenout některé okamžiky, kterými jsme prošli za dvacet let činnosti. Ne všichni, kteří u prvních jejích kroků byli, správně rozpoznali, co toto členství bude předpokládat, ne všichni si uvědomili, jaká kampaň proti nám bude vedena, ne všichni vydrželi ten tlak. Někteří odešli a odešli hodně daleko od levice. Někteří odešli a vrátili se, protože pochopili, že směr KSČM je ten, který může vyvést českou společnost z krize, že KSČM není jen politická síla, ale je i síla budoucnosti, síla perspektivy, která může situaci v ČR změnit. Je na nás, abychom se nebáli útočit pouze na třetí příčku a udržovat si ji, je třeba útočit na příčky vyšší. A máme pro to šanci. Můžeme ji naopak využít k tomu, abychom nebyli třetí, ale přímo druhou nejsilnější stranou. Protože, iluze si neděláme, zatím nemáme šanci zvítězit a získat 30 % či víc procent hlasů.

Ale musím jen potvrdit, KSČM si nemůže nechat vzít cíl, že jednou volby v ČR vyhraje. A že jsme dosud neuspěli lépe? Možná je to tím, že jsme jen nesehnali dostatečně širokou podporu pro naši politiku. Že jsme naše programové cíle a záměry nedokázali plně vysvětlit. Že jsme některé iniciativy, které jsme vedli vně strany, nedotáhli do konce. Že jsme naše šance na spolupráci s občanskými sdruženími nevyužili tak, jako jsme je uměli využít v situaci, kdy jsme bojovali proti umístění amerického radaru na území ČR.

 

Nepolevit v politické práci

Chtěl bych zdůraznit, pokud jde o  hodnocení současné politické situace, že ta řešení, která předkládá pravice, vedou jen k prohloubení krize a k tomu, aby ti, kteří dnes drží moc, ještě více zdevastovali peněženky 10 milionů občanů a zvýšili příjmy oněch 200-300 tisíc lidí, kteří tu žijí z práce většiny. Aby své zisky vyvezli z republiky, protože už dnes plyne mimo území ČR okolo 200 miliard korun. To je vývoz zisku z naší republiky. A hledají stále další způsoby, jak se na úkor nás všech, našeho národního bohatství, obohatit. Např. onen medializovaný problém okolo herních společností a hazardu není nic jiného, než to, aby si naše herní společnosti koupili zahraniční vlastníci, aby onen penězovod byl legální přímo na účty v Rakousku nebo Holandsku. To byl smysl této akce.

Naším protivníkem dále však zůstává česká pravice. Naším soupeřem ve volbách zůstává sociální demokracie a ostatní politické strany, které si řekly, že budou používat levicovou rétoriku, budou nám brát volební hlasy. Nepolevujme proto v naší politické agitaci. Pokusme se svojí vlastní prací oslovit co největší počet občanů. Pokusme se šířit ještě více Haló noviny, jediný levicový deník u nás, pokusme se zabezpečit rozdání všech volebních materiálů. Pokusme se najít cestu i k těm, ke kterým jsme ji zatím neměli.

Máme před sebou mnoho práce. Nebudu dál rozebírat situaci, i když je toho hodně, co by si zasloužilo prezentaci. Např. to, jakým způsobem se bude vyvíjet dál situace české vlády po předpokládaném pondělním odchodu Michaela Kocába. Ano, můžeme se dostat do situace, kdy vláda může ztratit více než polovinu ministrů a bude nezbytné, aby byla doplněna. Na jakém základě to však bude? Budou nás lákat, abychom je podpořili? Budou se pokoušet o to, abychom se namočili do jejich průšvihů? Nebo ODS a ČSSD ruku v ruce ve velké koalici doplní ministry a dovládne svůj mandát? A bude vůbec po volbách ustavena Poslanecká sněmovna alespoň do dvou měsíců jako v roce 2006? To jsou základní otázky, na které si budeme muset umět odpovědět. Možná, že po volbách budeme muset svolat nejen řádné zasedání ÚV, ale také mimořádné, abychom se poradili co dál. Možná, že budeme muset tvrdě vyjednávat o tom, jakým způsobem ochránit postavení KSČM před občany, abychom nebyli zataženi do hrátek, které budou organizovat někteří za hranicemi našeho státu, což se evidentně děje.

Neříkám tato slova, jen abych vyvolával další problémy. Nikoli. Vyslovil jsem je proto, že mohou být v příštích týdnech položeny a my na ně musíme znát odpověď. I odpovědi na uvedené otázky patří mezi úkoly, které nás v tomto období čekají.

Děkuji za pozornost.

 

autor: Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM