Jdi na obsah Jdi na menu
 


Primitivní antikomunismus zmátl i žižkovské proletářky.

19. 7. 2010

Ekonomie se jako věda osamostatnila teprve nedávno, avšak zůstala úzce provázána s politikou.

Profesor ekonomie Václav Klaus studoval na VŠE politickou ekonomii, nikoli ekonomii bez přívlastku. Současní čerství vlastníci draze zaplacených diplomů si ze školy do praxe odnášejí kromě diplomu také ideologické brýle zkreslující pozorování reality. Pro tuto profesi je charakteristický stádový efekt. Aby stádo ovcí šlo na jatkách bez odporu na porážkovou linku, vpustí se do stáda cvičený beran. Ten navede ovce do úzkého koridoru, ve kterém jsou těsně před porážkovou linkou otevřená vrátka, do kterých cvičený beran uskočí. Vrátka se za ním hned zavřou. Ovce běží setrvačností dál.

V praxi plní roli cvičeného berana politici. V naší nové vládě je to ministr financí Miroslav Kalousek. Vždy dokáže včas uskočit. Maturitu složil sestavením státního rozpočtu na rok 2009. Sestavil jej podle politického zadání zcela jednoduše tak, že téměř o 10 procentních bodů nadlepšil přepokládanou výkonnost ekonomiky, ačkoli musel vědět, že to je ekonomický nesmysl. Samozřejmě, že mu to prošlo, a dokonce byl vyhodnocen jako nejschopnější ministr financí postsocialistických zemí. To svědčí nejen o zaujatosti hodnotitelů, ale zejména o prohnilosti neoliberální ideologie.

Podřízenost zájmům vojensko-ekonomického komplexu

Prezident Dwight D. Eisenhower varoval v roce 1960 před nebezpečím ovládnutí americké politiky vojensko-ekonomickým komplexem. V té době se na universitě v Chicagu diskutovalo o postulátech neoliberální ideologie. Reagovala na úspěchy socialismu, které znepokojovaly americké konzervativce. V roce 1957 Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu první umělou družici Země a 12. 4. 1961 z družice na oběžné dráze ve vesmíru oslovil lidstvo kosmonaut Jurij Gagarin. Kuba se stala v roce 1959 jakýmsi předskokanem socialismu na americkém kontinentě.

V roce 1961 v Zátoce sviní Kubánci zahnali do moře 12 000 kubánských emigrantů naverbovaných a vedených CIA. Američtí jestřábi vyčítali J. F. Kennedymu, který převzal funkci prezidenta po D. Eisenhowerovi, že tento debakl způsobil tím, že nedal souhlas k letecké podpoře útoku. O likvidaci socialismu na Kubě se Američané znovu pokusili v roce 1962 v návaznosti na stavbu raketové základny SSSR. Hrozilo nebezpečí vzniku světového válečného konfliktu, ale Kennedymu se podařilo s N. Chruščovem dohodnout likvidaci raketové základny za slib, že USA nikdy Kubu vojensky nenapadnou a stáhnou rakety Trident z Turecka. Oba závazky Kennedy plnil, a to vojenské jestřáby rozzuřilo. V Dallasu byl v roce 1963 zastřelen. Jeho vražda se dosud věrohodně neobjasnila.

Kennedyho program boje proti chudobě dokončil jeho nástupce Lyndon Johnson, ale růst válečných výdajů pokračoval. Mezi roky 1949 až 1979 vzrostly 10krát. Avšak již v roce 1968 překročily pro americkou ekonomiku únosné meze. Ministr financí Henry Fowler odmítl financovat vyslání dalších 200 000 vojáků do Vietnamu. Jestřábi ho přesílili a válka ve Vietnamu skončila až v roce 1975 porážkou Američanů.

Američtí zbrojaři pak v roce 1981 za vlády prezidenta Roanalda Reagana zahájili nákladné zbrojní programy financované ze zahraničních úvěrů. Neoliberální ekonomická doktrína (NLED) – »reaganomika« postupně deformovala a zadlužovala nejen ekonomiku USA ale i většiny hospodářsky vyspělých států. Po roce 1990 také všech zemí východního bloku. NLED dovedla ekonomiku USA ke krizi, která vypukla v roce 2007 jako příznak rozkladu kapitalistického systému.

Zadlužování nezastaví likvidace sociálního státu

Nicméně, naši mocipáni v nové vládě pokračuji jako ovce v běhu vražedným koridorem. Anonymní globální finanční elity, kterým prezident Spojených států Barack Obama začal přitahovat uzdu, zesílily tlak na lokaje v evropských vládách, aby maximálně urychlili privatizaci veřejných finančních fondů a veřejných služeb, zejména školství, zdravotnictví, důchodových systémů a přirozených monopolů, a tím jim otevřely nové zdroje zisku. U nás má být dalším krokem tímto směrem důchodová reforma podle návrhu Bezděkovy komise.

Nic nenasvědčuje, že vládě jde skutečně o nápravu veřejných financí. Chybí například zákaz registrace firem v daňových rájích, přiměřené zdanění vysokých příjmů, zdanění mezibankovních finančních toků (Tobinova daň), a tak by bylo možno pokračovat. Na straně výdajů pokračuje financování podnikání našich žoldnéřů v zahraničních misích ze státního rozpočtu. Problém zadlužování nemůže efektivně řešit likvidace zbytků sociálního státu přerušená pádem Topolánkovy vlády. Zůstávají otevřené penězovody ze státního rozpočtu na konta soukromých podnikatelů. Jejich zavření by totiž politickým činitelům na rozhodovacích místech všech úrovní omezilo získávání legálních i nelegálních výhod a provizí (čti korupci). To je přesně opak toho, o co jde mafiánským kapitalistům, kteří vyhráli volby a zařídili sestavení vlády k prosazování svých zájmů.

Výsledek voleb naznačuje, jak snadno lze udělat z většiny společnosti nepřítele. Dvě třetiny občanů mají podprůměrný příjem, ale prý svými požadavky okrádají stát. Lze pochopit, že této absurditě věří mladí voliči, kterým mozky už 15 let vymývá vědecky řízená propaganda individualismu. Zatím se ještě bláhově domnívají, že budou patřit k pánům a nikoli k »sockám«. Při čekání na tramvaj jsem vyslechl rozhovor dvou důchodkyň, které objedou půl Prahy, aby nakoupily co nejlevněji. I ony se domnívají, že za jejich bídu mohou nezaměstnaní, bezdomovci, romové, a vůbec všichni sociálně slabí, a také starostka Prahy 3 M. Kozumplíková (ODS), která jim zdražuje nájemné. Shodly se však rovněž na tom, že je dobře, že skončil bolševický režim. Primitivní antikomunismus zmátl i žižkovské proletářky…

19. 7. 2010Josef ŠULC