Proč Nečas tají informace?
Téma
Miroslav Grebeníček ve sněmovně. FOTO - archiv
PARLAMENT
Z vystoupení poslance Miroslava Grebeníčka (KSČM) k odpovědi předsedy vlády na interpelaci:
V písemné interpelaci jsem oslovil premiéra s podezřením, že vláda ČR v rozporu s platnou Ústavou a zákony záměrnou nečinností nebo nedbalostí, případně konkrétními politickými a dalšími aktivitami, zabraňuje řádnému šetření a postihu případů korupce a velké hospodářské a jiné kriminality, která ohrožuje ekonomickou bezpečnost státu a způsobuje škody mimořádně velkého rozsahu na majetku státu, měst a obcí a rozsáhlou újmu na majetku a právech podnikatelských i nepodnikatelských subjektů a občanů.
Otázky, které jsem mu položil, vycházely z veřejně známých faktů o vyjádřeních a postojích předsedy vlády a činnosti BIS, např. v aféře exprimátora Prahy Pavla Béma a klientelisty Romana Janouška. Byly to otázky věcné a přímočaré. V odpovědi by premiérovi, pokud by neměl co skrývat, stačilo jen doložit několik konkrétních čísel, základních informací o činnosti vlády a jejích členů, na které má nejen zákonodárce, ale i veřejnost právo.
Zdrcující hodnocení korupčního prostředí v ČR, které ve své výroční zprávě letos v srpnu zveřejnila BIS, alespoň podle vicepremiérky Karolíny Peake, nezahrnuje ještě protikorupční kroky vlády. Podle vicepremiérky zpráva popisuje situaci v r. 2011, kdy některá přijatá opatření ještě nevstoupila do praxe.
Až v r. 2012 nabyla řada přijatých opatření účinnost, ať už je to zákon o veřejných zakázkách, nebo o trestněprávní odpovědnosti právnických osob. Přesto prý nechce varování zpravodajců zlehčovat. »Samozřejmě ty závěry z ní jsou velmi znepokojivé a pro mou práci velmi důležité. Na druhou stranu BIS je tu právě od toho, aby podobné věci monitorovala. Neočekávám, že se v té zprávě bude objevovat něco mimořádně pozitivního,« prohlásila.
Někdejší předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas a bývalý šéf BIS Stanislav Devátý již 3. února 1999 přiznali, že v BIS existovali agenti, kteří donášeli informace politickým stranám.
Zatímco Nečas uvedl, že svou expozituru měla v BIS každá politická strana, Devátý zmínil obecně strany a tvrdil, že výjimkou byla jeho mateřská ODS. Uvedl, že šlo o pár lidí, které propustil, kdežto Nečas se tehdy domníval, že tato situace ve službě stále existuje. Následně dodal: Znovu to potvrzuje, že BIS se stala v polovině 90. let předmětem nezodpovědných hrátek politiků, kteří používali BIS jako instrument v době volebních kampaní.
Podle respektovaného člena bezpečnostního výboru sněmovny a stálé komise pro kontrolu BIS, exministra vnitra a bývalého šéfa civilní rozvědky Františka Bublana, vláda se zjištěními zpravodajců nepracuje důsledně.
Kabinet by měl podle něj řešit i případy, které zpráva zmiňuje a které se týkají podniků se státní účastí nebo dokonce Správy hmotných rezerv státu. Výhrady zpravodajců se totiž ve větší míře týkají odvětví spadajících pod ministra financí Miroslava Kalouska, což může vyhovovat ODS.
Byl jsem při podání interpelace přesvědčen, že obdržím řádnou odpověď, která nebude dělat premiérovi a jeho odbornému servisu problémy.
Premiér prokorupční podezření posílil
Přestože např. K. Peake informace o tom, co jí přichází z BIS na stůl, běžně médiím a veřejnosti poskytuje, předseda vlády v případě odpovědi na mou interpelaci se rozhodl kontrolu činnosti vlády odklonit.
Podezření vyslovovaná veřejností i řadou expertů na jeho adresu de facto posílil a potvrdil. Nenašel odvahu uvést jediný faktický údaj, o nějž byl požádán. Nebyl schopen uvést jediný věrohodný argument, kterým by podezření na prokorupční a proklientelistickou činnost své vlády a svou vlastní oslabil nebo zpochybnil.
Považuji z pohledu Ústavy a platných zákonů za zcela neobhajitelné to, o co se premiér písemně pokusil. Mám na mysli především jeho komické tvrzení, že prý je tajné, proč vláda Mirka Topolánka, jejímž byl členem, nezabránila minimálně od r. 2006 Bémovi a Janouškovi a dalším pokračovat v činnosti ohrožující řádný výkon veřejné správy, veřejné zakázky a nakládání s veřejným majetkem na území hlavního města Prahy.
A troufám si tvrdit, jde-li o boj s korupcí a klientelismem, o zjištění odpovědnosti byť jen za nakládání s majetkem a veřejnými penězi hl. m. Prahy, jedno: V rámci platné Ústavy je nezbytné žádat od předsedy vlády vyvození osobní odpovědnosti za nepochopitelný pokus utajit a odklonit před veřejností a sněmovnou informace o odpovědnosti. Bylo by vhodné, aby se premiér k dané problematice znovu a hlavně pravdivě vyjádřil.
Podezření, vyslovené veřejností i odbornými experty, že premiér osobně, ale i další ministři, kladli či kladou svými postoji, svou pasivitou, ale i aktivně překážky řádnému šetření a postihu případů korupce a velké hospodářské a jiné kriminality, není ničím překvapivým.
O neodpovědném a případ od případu stranicky podjatém vztahu předsedy vlády, jeho místopředsedů, ministra zahraničí Schwarzenberga a ministra financí Kalouska, ke zkompromitovaným osobám např. v kauzách Vondra, Barták nebo Parkanová, média informovala dost.
Dovolávám se toho, že podezření na prokorupční a proklientelistické jednání premiéra a jeho kabinetu v souvislosti s výkonem státní správy a zajišťováním ekonomické bezpečnosti státu a Prahy snad nikde jinde nenabylo tak jasných kontur jako v případě, kdy se provalila aféra ODS v Praze.
Z uniklých odposlechů a informací, ke kterým se byla nucena přihlásit i BIS, plyne, že čelní představitel veřejné správy a jeden z nejvyšších představitelů ODS, i úředníci pražského magistrátu, spolu s klientelistou Janouškem a podle jeho pokynů a zájmů projednávali, ovlivňovali věci veřejné správy a samosprávy včetně rozhodování o nakládání s veřejným majetkem a o personálních otázkách.
BIS usvědčila premiéra z nepoctivosti
Kdo jste té kauze věnoval tenkrát pozornost, nemohlo vám jistě uniknout do jisté míry pochopitelné lavírování BIS. Nakonec ale se BIS přece jen veřejně přihlásila k tomu, že konkrétní adresné informace nejen o tomto pražském případě, ale i o podobných případech zasahování do veřejné správy a o klientelismu, korupci a ohrožování ekonomické bezpečnosti státu v dalších městech či regionech má a shromažďuje.
Když se pak pokusil předseda vlády vyhýbat své odpovědnosti za pražskou aféru, BIS jej usvědčila z nepoctivosti. Sama ohrožena podezřením, že případnou trestnou činnost a nelegální aktivity jistých osob v Praze svévolně kryla a tajila, BIS jednoznačně veřejným prohlášením svých zástupců, včetně ředitele a tiskového mluvčího, potvrdila, že tyto adresné a konkrétní informace o klientelismu a činnosti korupčních mafií, ohrožujících ekonomickou bezpečnost státu, dostávají na stůl jak předseda vlády, tak i jednotliví ministři.
Taková prohlášení BIS logicky musela nastolit otázku odpovědnosti vlády a jejího předsedy minimálně za to, jakým způsobem od r. 2006 probíhalo tunelování veřejných rozpočtů a klientelistické panování zejména v hlavním městě Praze.
Vyjádření BIS také naznačovalo, poté když je vládě předala, nemůže a nesmí jít proti následné pasivitě a nečinnosti vlády. To v lecčems vysvětlovalo známé premiérovo strkání hlavy do písku před činy jeho stranických místopředsedů ve funkci ústavních činitelů.
Do tohoto rámce najednou plně zapadala i veřejně prezentovaná odkláněcí stanoviska a aktivity předsedy TOP 09 a ministra zahraničí Schwarzenberga v kauzách Vondra a Parkanová.
Považuji za nezbytné se jménem občanů, kteří mě o to požádali, ohradit proti vysoce ostudným a republiku dehonestujícím prohlášením Karla Schwarzenberga, že prý všichni Češi jsou podvodníci a že klientelismus a korupce při zadávání zakázek jsou běžným prostředkem financování politických stran, a že jde jen o dodržení rozumné míry dojení veřejných peněz stranami a jejich kmotry. K takovým jednáním premiéra a členů vlády nemůže mlčet žádný odpovědný ústavní činitel.
Premiér všechna má podezření potvrdil
Protože pasivita nebo podivné chování vlády jako celku, jejího předsedy zvláště a i jednotlivých ministrů, v konfrontaci s řadou korupčních podezření a klientelistických afér dlouhodobě bila do očí, vznesl jsem v zájmu občanů písemnou interpelaci přímo na premiéra.
Šlo mi o to ověřit, nakolik on ve funkci premiéra, ale i jeho předchůdci spolu se svými kabinety, splnili povinnosti ústavních činitelů v případech, kdy dostávali z titulů funkcí informace o velké kriminalitě, klientelismu a korupci. Požádal jsem ho o několik základních údajů, které by mohly buď vyvrátit, nebo potvrdit i důvodná podezření.
A to za prvé podezření, že předseda vlády, pokud je současně předsedou ODS, a vláda jím vedená jako celek, využívají postavení ústavních činitelů a zneužívají svých kompetencí k tomu, aby paralyzovali a znehodnocovali činnost a výslednost zpravodajských služeb při zjištění podezření na trestnou činnost svých spolustraníků, kmotrů a mafií.
Za druhé podezření, že zneužívají svého postavení ve státní správě k tomu, aby zatajovali zpravodajskými službami získané informace o podezření na trestnou činnost, korupční a klientelistické jednání a kriminalitu, ohrožující ekonomické zájmy republiky, její ekonomickou bezpečnost a rozpočtovou stabilitu.
Za třetí pak podezření, že vláda, jejíž byl současný premiér členem, umožnila minimálně od r. 2006 jistým osobám v Praze navzdory informacím od BIS pokračovat v činnosti ohrožující řádný výkon státní správy, veřejné zakázky a nakládání s veřejným majetkem v Praze.
Předseda vlády v písemné odpovědi na mou interpelaci fakticky všechna tři podezření potvrdil - na žádnou z otázek totiž nedokázal poctivě odpovědět. Nebyl schopen, a ani ochoten, poskytnout jediný údaj, kterým by sebe a vládu jako celek i v existujících podezřeních obhájil.
Veřejnost by měla vědět to, co premiér odmítá sdělit
Pokud má být ČR demokratickým právním státem, je pro sněmovnu, veřejnost, i pro orgány činné v trestním řízení klíčové dovědět se to, co premiér Nečas v odpovědi na mou interpelaci odmítl sdělit.
Tedy informaci, kdy poprvé a kým vedená vláda obdržela od BIS informaci o klientelistických uskupeních ovlivňujících výkon veřejné správy, rozhodování ve věcech personálních a veřejných zakázek a nakládání s veřejným majetkem na území hl. m. Prahy, včetně upozornění na činnost konkrétních kmotrů. Zjištění, kdy a která vláda tyto informace obdržela, je nezbytným východiskem pro další zákonný postup v kauze samotné i pro prevenci pokračující nezákonné činnosti premiéra a vlády dnes i v budoucnu.
To, že Petr Nečas tuto odpovědnost utajuje, mu umožňuje dodnes odklánět od veřejnosti i od parlamentní kontroly další závažné skutečnosti. Je směšné a pokrytecké, jak na danou věc reagovaly špičky ODS.
A tak se ptám, proč současný premiér nijak nekonal a čekal celých šest let, až informace o povaze činnosti pražských mafií zveřejní tisk? Nebo svým odpíráním informací jen zneužíval svého postavení ke krytí expředsedy vlády a ODS Mirka Topolánka? Je rozumné a bylo by v normálním demokratickém státě možné, aby premiér odkláněl pravdivé informace a fakta o své odpovědnosti?
Z jeho písemného vyjádření je zřejmé, že tají informaci, zda vůbec a kolik bylo případů, kdy jeho vláda a její ministři postoupili informace BIS, zakládající podezření z trestné činnosti, k řádnému prošetření orgánům činným v trestním řízení. Neposkytnutí takové informace je očividným pokusem vyhnout se parlamentní kontrole a jen potvrzuje podezření na záměrnou nebo nedbalostní nečinnost vlády ve věcech podezření na kriminální aktivity velkého rozsahu.
Utajením požadovaných informací a jejich úplným odkloněním od veřejné parlamentní kontroly předseda vlády přímo akcentoval podezření vyjádřené v závěru mé interpelace – podezření, že spojení funkcí předsedy vlády a předsedy ODS, stejně jako držení kompromitovaných osob ve vládě, vytváří prostor k tomu, aby premiér i vláda jako celek paralyzovali činnost zpravodajských služeb a zatajovali jimi získané informace o podezření na závažnou trestnou činnost ohrožující ekonomické zájmy, ekonomickou bezpečnost a rozpočtovou stabilitu ČR.
Chápu, zločinci musejí být vděční především exministrovi vnitra Ivanu Langerovi, který rozprášil příslušné útvary finanční policie, která sledovala nejnovější metody legalizace špinavých peněz a zajišťovala jejich výnosy z trestné činnosti.
Mnohé informace v otevřených částech výroční zprávy signalizují, že máme vcelku zdatnou BIS, nicméně mě také ujistily v tom, že vládní struktury, které měly v uplynulých letech efektivně reagovat, jsou buď totálně neschopné, nebo záměrně bezpečnostní situaci v ČR neřeší a nechtějí ji řešit ani pod tlakem médií a veřejnosti. Tento stav pak mnohým odborníkům připomíná polovinu r. 1988, kdy tehdejší StB měla jasný politický příkaz nové případy neotvírat a živé případy postupně utlumovat do ztracena.
Proto žádám, neboť poslankyně a poslanci by měli mít úctu k Ústavě a demokratickým zásadám výkonu státní moci, o podporu návrhu na zamítnutí premiérovy odpovědi, a tím jej zavážeme k vypracování odpovědi nové. (Sněmovna M. Grebeníčkovi nevyhověla.)
Připravila Marie KUDRNOVSKÁ
