Cíle udržitelného rozvoje OSN
V říjnu jsme oslavili Mezinárodní den proti chudobě. Letošní rok by se dal v tomto směru považovat za přelomový, protože na jeho začátku skončily Rozvojové cíle tisíciletí OSN (2000-15), které byly zaměřeny zejména na rozvojové země, a v rámci kterých došlo k pokroku v několika významných oblastech...
Např. cíl »snížit na polovinu počet extrémně chudých lidí« se v roce 2015 naplnil. Ovšem fakt, že 836 milionů lidí žije v extrémní chudobě a trpí hladem, zůstává. Rozvojové cíle tisíciletí jsou však za námi a nyní nastupují Cíle udržitelného rozvoje OSN (2015-30).
Hned prvním cílem této agendy je »vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě«. Povšimněte si prosím, že zde není napsáno v rozvojových zemích či Africe apod., ale všude na světě, tedy i v Evropě a České republice.
Chudoba v Evropě
Nezisková organizace Oxfam, která vznikla ve Velké Británii, vydala zprávu o chudobě v Evropě, kterou si nikdo z evropských vrcholných představitelů za rámeček nedá. Hned na úvod zpráva zmiňuje, že: »Evropa čelí nepřijatelné hranici chudoby a nerovnosti. Namísto toho, aby na prvním místě byli lidé, je tvorba politiky stále více ovlivňována bohatými elitami, které využívají pravidla ve svůj prospěch, podílejí se na nárůstu chudoby a ekonomické nerovnosti a významně narušují demokratičnost institucí. Úsporná opatření a nekalé daňové systémy po celé Evropě jsou pokřivené ve prospěch mocných zájmových skupin. Nyní je čas zvrátit průběh chudoby a nerovnosti v Evropě, uvedením lidí na první místo.« Připomínám, že se nejedná o volební program SYRIZY nebo Podemosu, ale o zprávu jedné z největších humanitárních organizací na světě, která obviňuje evropské politické a ekonomické elity z naprostého selhání...
Sedm jako 662
Zpráva uvádí, že v rámci prosperující Evropské unie je chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 123 milionů lidí, což představuje téměř čtvrtinu populace. Navíc 50 milionů lidí žije s těžkou materiální deprivací a nemají dostatečné peníze k vytápění svých domovů a nejsou materiálně schopni se vypořádat s nepředvídatelnými výdaji. Problém chudoby se tak neomezuje jen na rozvojový svět. O tom však neví nic sedm milionů nejbohatších Evropanů, kteří mají stejně jako 662 milionů nejchudších.
Vraťme se ale k požadavku vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě do roku 2030. Chápu, že to zní jako utopie, ale pokud si uvědomíme, že náklady na eliminaci chudoby ve světě na celý rok se rovnají nákladům na zbrojení za osm dní (!), pochopíme, jak málo stačí. Tvrdá pravda je, že chudoba může být vymýcena, ovšem chybí vůle, a to zejména ze strany politických a ekonomických elit, které se na současném stavu tak drasticky podílely. Snížit chudobu na polovinu zní sice realističtěji než požadavek na vymýcení chudoby všude a ve všech podobách, ale nesmíme zapomínat, že chudoba ročně zabíjí více lidí, než zemřelo za 2. světové války.
Docent Marek Hrubec, čerstvý držitel Ceny evropského občana a expert na otázky rozvoje, to přirovnává k situaci, kdy by se Spojenci v roce 1940 dohodli, že do roku 1955 o polovinu zmenší území nacistického Německa a rovněž o polovinu sníží vyvražďování neárijských ras pod velením Třetí říše. Na co potřebujeme plán na 15 let, když máme prostředky na to zastavit úmrtnost spojenou s chudobou mnohem dříve?
Lepší budoucnost není iluze
Pravdou ovšem zůstává, že pokud budou Cíle udržitelného rozvoje skutečně realizovány, a já vybízím mezinárodní společenství a českou vládu, aby byly, pak skutečně postoupíme mílovými kroky kupředu. Znamenalo by to lepší budoucnost pro ČR, Evropu a Zemi. Pokud ovšem budeme chtít jít ke kořenu problému, pak se dostaneme k selhávajícím politickým a ekonomickým elitám a způsobu, jakým je bohatství ve světě distribuováno.
Kateřina KONEČNÁ
