Desítkou na kandidátce KSČM – Česká levice společně! do Evropského parlamentu je Lubomír Ledl. Spolu s Andrejem Bónou a Jiřím Hudečkem zde reprezentuje Stranu demokratického socialismu (SDS). Hlavním účelem je spojování levice.
Tito tři místopředsedové SDS (snímek č. 1) projekt České levice společně! vnímají jako jedinečnou možnost redefinovat veřejné chápání levicové politiky, příležitost všem lidem ukázat, jak pestrá mozaika na levicové scéně vlastně je a vyvrátit řadu mýtů a pověr o tom, co to vlastně znamená být levicovým politikem. »Někdy mám pocit při různých vnitřních diskusích u nás v SDS, nebo uvnitř KSČM, že jsou větší rozdíly v názorech uvnitř našich stran, než mezi oběma stranami navzájem. Důležité podle mne je, že spíše hledáme to, co nás spojuje, než v čem se lišíme, a také to, že jsme si oba vědomi toho, že i nesrovnatelně menší SDS má do společného úsilí čím přispět. Pravdou také je, že my asi klademe nesrovnatelně větší důraz jednak na úsilí o hledání cest, jak spojovat komunistickou a nekomunistickou levici, levicové občanské iniciativy a sdružení, odbory apod. na platformě akční spolupráce, jednak na podobné úsilí na evropské úrovni. Že to alespoň v českých poměrech jde, dokazuje Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS),« vysvětluje Ledl.
Narodil se v roce 1952. »Jsou lidé, kteří ve svém životě několikrát změnili adresu, aniž by se přestěhovali. Nejprve bydleli v ulici Císaře Františka Josefa. Tu pak přejmenovali na Masarykovu ulici. A přišla další změna názvu – ulici přejmenovali na Vítězného února. A dnes se ulice jmenuje Peroutkova… To já mám jiný problém. V mém křestním listu je napsáno u místa narození Gottwaldov, tedy dnešní Zlín. Jak budu pravnukům, kterým Gottwaldov už nic neřekne, vysvětlovat, kde je vlastně to město, co jsem se v něm narodil…« zamyslel se Ledl.
Se svým příjmením si také užil: »Stále musím vysvětlovat, že jsem Ledl s krátkým. Hůř na tom ale byl spolužák Zikmund, který musel říkat, že je s krátkým a měkkým. Zvláštní je i to, jak se časem měnilo komolení mého příjmení. Dříve to bylo na Lendl, nyní na Lidl…«
Vzhledem k zaměstnání svého otce (diplomat) trávil dětství a mládí v Praze, rodném Zlíně, Varšavě i v Tunisu. Vystudoval práva na UK v Praze a působil v mezinárodních mládežnických organizacích. Byl postupně referent, potom vedoucí odboru rozvojových zemí Ústředního výboru SSM a od roku 1985 tajemníkem ÚV SSM pro mezinárodní činnost. Tři roky pracoval v Budapešti ve Světové federaci demokratické mládeže jako člen Byra a předseda komise pro Evropu a Severní Ameriku (CENA). Některé staré kontakty si připomíná i po letech - třeba v Moskvě na oslavách 100. výročí založení Komsomolu (VLKSM) v roce 2018, kde se setkal i s předsedou Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace Gennadijem Zjuganovem (snímek č. 3).
Přesto se v roce 1989 rozhodl pro domácí politiku a odešel pracovat k profesoru Dienstbierovi na výbor pro lidská práva. Před volbami v roce 1990 vedl volební kampaň KSČ. Po volbách zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za KSČ, která v té době přecházela na Federaci obou republikových komunistických stran (KSČS). Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992, v těch už za Levý blok zvolen nebyl. »Je pravda, že zhroucení, nebo opuštění projektu, možná lépe řečeno platformy, Levý blok, mne nevýslovně mrzelo a dokonce jsem na pár let na aktivní politiku tak trošku zanevřel. Pustil jsem se do poradenské činnosti a školení manažerských dovedností,« připomněl Ledl. Díky zkušenostem a slušné jazykové výbavě měly zájem hlavně zahraniční společnosti.
Nakonec se ale k politice vrátil - v Praze 10 byl v letech 2006-2010 a 2014-2018 zastupitelem, mezitím zastupitelem hlavního města Prahy. Na podzim 2018 se např. zúčastnil demonstrace proti NATO před Úřadem vlády ČR (snímek č. 4) nebo s Kateřinou Konečnou Dne s Haló novinami (snímek č. 5). Promluvil třeba i při nedávné připomínce 15. března 1939 (snímek č. 6). Možná i proto se stal tak »slavným«, že pronikl do křížovky v Magazínu Práva (snímek č. 7) – ale pro jistotu byl dán do nápovědy…
»Obecně se snažím prosazovat nastolení alespoň zrovnoprávnění a stejné ochrany veřejného majetku se soukromým a prosazovat vědomí, že mezinárodní situace má na náš život a budoucnost daleko větší vliv, než si umíme představit. A to by mi umožnilo i působení v Evropském parlamentu. Prospěšné mohou být samozřejmě i zkušenosti z Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory,« připomíná Ledl.
Od roku 2005 byl jejím tajemníkem, nyní místopředsedou. V Číně tak byl mnohokrát, mj. třeba ve společnosti Huawei (na snímku č. 8 vedle dalšího místopředsedy komory Jana Kohouta) v roce 2016. »To je vlastně krásný příklad toho, že i český politik může mít svůj názor a nejen papouškovat něčí názory. Celá moje dosavadní praxe a zkušenosti právníka jsou zaměřeny na mezinárodní vztahy a zahraniční politiku. Mám za sebou 14 let zkušeností v zastupitelských funkcích, od komunální úrovně po Federální shromáždění ČSFR. Spojovacími prvky jsou politika – mezinárodní vztahy – obhajoba veřejného zájmu,« uzavřel Ledl.
