Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nemocnice zůstávají bez peněz

7. 4. 2014

ILUSTRAČNÍ FOTO - archiv

 

 

Hegerovy »reformy«, zvyšování DPH, devalvace koruny, to jsou politická rozhodnutí, která zdravotnictví připravila o desítky miliard. Chvályhodný rozsudek Ústavního soudu, který zrušil stokorunové poplatky v nemocnicích, ubral další miliardy. Přes všechny sliby Sobotkovy vlády tento výpadek zdrojů nemocnicím nikdo nekompenzoval.

Podle krizového štábu nemocnic, odborů a pacientů jsou zdravotnická zařízení v kritické finanční situaci, třetině hrozí krach. Krizový štáb proto včera vyzval prvního místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše (ANO), aby splnil slib občanům kompenzovat ze státního rozpočtu výpadek zdrojů po zrušení stokorunových poplatků v nemocnicích.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) totiž předložil vládě návrh zákona, podle kterého by měla stoupnout měsíční platba za šest milionů státních pojištěnců ze 787 na 845 korun. Zdravotnictví by tak letos získalo navíc 2,1 miliardy, podle návrhu by měly pojišťovny navýšit nemocnicím platbu za den o 100 korun jako kompenzaci zrušeného stokorunového poplatku za hospitalizaci.

Vláda debatu o navýšení odvodů za státní pojištěnce minulý týden přerušila. Nemocnice vyjádřily nad krokem vlády překvapení. Mezi ČSSD a ANO se pak ohledně kompenzace poplatků a hospodaření ve zdravotnictví rozhořel koaliční spor. »Zase řešíme to, jestli koalice splní, na čem se dohodla,« shrnul předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Odezva by měla být silnější

»Ministr zdravotnictví to opakovaně předložil ve vládě v souladu s tím, o čem hovořila koaliční smlouva a programové prohlášení této vlády. Třebaže je pod tím podepsaný i pan Babiš, dnes toto opatření, které má být rychlým zajištěním zdravotní péče v nemocnicích, zpochybňuje,« řekla včera Haló novinám poslankyně Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví (KSČM). »Nemocnice jsou po tom, co Heger způsobil svou likvidační politikou, ve velmi špatném stavu. Je tu i velký tlak na zřizovatele nemocnic, kteří musejí obrovsky dofinancovávat provozy. Myslím, že je třeba vytvořit tlak na ostatní členy vlády. Ministr zdravotnictví návrh předložil, ale je otázka, jak dlouho budou pan Babiš a ostatní hazardovat s pacienty, s jejich zdravím a životy. Měla by vzniknout mnohem širší odezva na to, že se tu s lidmi takto zachází,« připomněla Marková.

»Podpořili jsme plán ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka na kompenzace, nemocnice už nemají žádné vnitřní rezervy, propadají se do vnitřního dluhu, prodlužujeme splatnost dodavatelům a hrozí, že to dopadne i na kvalitu péče. Pokud situace nebude napravena, blíží se krachy nemocnic,« řekl předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Eduard Solich po včerejším jednání krizového štábu s ministrem Němečkem. »Vyhlášení, že zdravotnictví je černá díra, jsou naprosto nesmyslná řekl bych, že nebezpečná,« řekl Solich v narážce na Babišova slova, že by stát neměl navyšovat peníze pro zdravotnictví, dokud nebude utrácení v resortu transparentnější. Zdravotnictví ministr financí považuje za černou díru, poukazuje na předražené nákupy drahých přístrojů a špatnou lékovou politiku.

Vnitřní dluh roste

Do zdravotnictví nominálně plyne o 2 % více peněz, uvedl Solich. Reálně však mohou zařízení nakupovat stále méně. Byla zdražena koruna, zvýšení DPH odsálo nejméně 30 miliard, 2 % každoročně sebere inflace. Po výpadku hospitalizačních poplatků od začátku roku se nemocnice dostávají do krizové situace. »Musíme platit faktury dodavatelům, musíme vyplácet mzdy. Nemocnice se propadají do vnitřního dluhu,« připomněl Solich.

Václav Pícl, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, připomněl, že odbory kladně hodnotily koaliční smlouvu a snahu řešit situaci, která vznikla minulými »reformami«. »Bohužel musím konstatovat, že jsme velmi znepokojeni situací ve zdravotnictví, tím, že vláda debatu o kompenzaci nemocnicím přerušila,« řekl.

Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka jsou výdaje na zdravotnictví v ČR jedny z nejnižších v celé EU, ať už jde o částky nominální, reálné či jako procento z HDP. Proto by politická reprezentace měla splnit, co podepsala. Uvedl, že ČLK připravila stabilizační plán pro české zdravotnictví, aby se s penězi, které do zdravotnictví přijdou, zacházelo hospodárně.

Hrozí skrytá privatizace

»Zadluženost nemocnic vůči dodavatelům vede k tomu, že pohledávky vůči nemocnicím se stávají předmětem obchodu, odkupu pohledávek různými společnostmi. To může být předstupněm více či méně skryté privatizace nemocnic,« varoval Jaroslav Civín, tajemník Asociace krajských nemocnic. »Kdo dnes jde do zdravotnictví jako pacient, bývá často zklamán. Na oddělení se 40 lůžky je jedna sestra. Zklamáni jsou i zdravotníci, zdravotnictví je personálně poddimenzované,« upozornila předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

Podfinancovaný resort

Krizový štáb ministra financí Babiše upozornil, že na naše zdravotnictví ve skutečnosti nevydáváme tolik peněz, jak se obecně soudí, a ve srovnání s vyspělým světem výrazně pokulháváme. Naše výdaje dlouhodobě oscilují kolem 7 % HDP, zatímco vyspělé země EU dávají 9,5- 11,5 HDP. V absolutních částkách je rozdíl výraznější, ČR vydává jen 1/4 - 1/2 toho, co vyspělé země. Přitom nákupy léků, energií atd. jsou za tržní, »světové ceny«, a tolik si také účtují všichni dodavatelé. Tento rozpor vede ke stálému napětí v resortu. Někdy se tento problém nazývá »rozporem mezi tržními vstupy a regulovanými výstupy«, což dlouhodobě vede k ekonomické deformaci celého resortu; základem ceny nejsou reálně vynaložené náklady ale nejasné úhrady pojišťoven, které jsou často jen výsledkem lobbyingu.

Co je podle krizového štábu největším současným problémem v resortu zdravotnickém? Čtěte úterní tištěné Haló noviny.