KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Můžete vysvětlit, proč zákon o státní službě vůbec potřebujeme? Co má řešit?

Na začátek si musíme říci, že zákon o státní službě už máme od roku 2002. Je částečně účinný, ale ne úplně. Nikdy nenabyl plně účinnosti ve vztahu na ústřední orgány státní správy. Tedy ministerstva a jim přidružené instituce. Z mého pohledu nyní projednávaný návrh zákona o státní službě nepotřebujeme. Stačí, aby plné účinnosti nabyl k 1. 1. 2015 zákon z roku 2002.

 

Jinak plně fungující zákon o státní službě pochopitelně potřebujeme, a to hned z několika důvodů. Jednak se jedná o rest, který máme jak vůči naší Ústavě, tak i vůči samotné EU. Jsme totiž jedinou zemí, která takový zákon plně nemá v platnosti. Potřebujeme ho kvůli tomu, aby se odpolitizovala státní správa a na ministerstvech nedocházelo k »bratříčkování«. Jde o to, aby nedocházelo ke značným obměnám lidí - od uklízeček, sekretářek, až po vedoucí pracovníky, vždy když se změní vládní koalice. Zákon má tedy řešit zkvalitnění státní správy jako takové, aby v ní byli kvalifikovaní lidé.

Proč je kolem toho stále tolik povyku, v mnoha zemích zákon o státní službě funguje, to jsme si nemohli vzít nějaký za vzor?

Na tento fenomén jsme narazili již na jednání skupiny zástupců koalice a opozice ke služebnímu zákonu. Zástupcům předkladatelů a tvůrcům komplexního pozměňovacího návrhu jsme říkali, zda nevzít inspiraci někde v okolních státech. Dle mého soudu bychom se měli podívat do Rakouska, protože máme jednak podobné územní členění a rovněž máme silné historické vazby z dob Rakousko-Uherska. Proč se tedy neinspirovat někde jinde, kde to funguje už řadu let a jen to upravit na naše podmínky? Vládní koalici to však očividně nezajímá. Původně nám slíbila, že rakouský služební zákon dá k dispozici, ale dodnes se tak nestalo. Proč asi? Že by vláda měla obavu, že tam najdeme nějaké dobré věci? Nevím, ale něco pravdy na tom asi bude.

Není hodně zvláštní, že ne vláda, ale poslanci ČSSD připravili tak důležitý návrh zákona, po kritice zpracovala a předložila koalice komplexní pozměňovací návrh. Ani to první ani druhé neprošlo připomínkovým řízením, a nyní padají na výborech i z řad koaličních poslanců další pozměňovací návrhy?

S tím máme my, poslanci KSČM, největší problém. Ani jeden návrh od koaličních poslanců, který jsme projednávali v lednu a také nyní, opravdu neprošel připomínkovým řízením. Proto v obou případech vzniká pěkný paskvil. Navíc se jde zvláštním legislativním postupem, kdy se nejprve předloží nějaký návrh zákona, ten projde prvním čtením a k němu se připraví úplně jiný pozměňovací návrh s více než 150 paragrafy, který vůbec nesouvisí s tím prvním. To je opravdu zvláštní a můžu vám říci, že někdy ani pořádně nevím, co tím chtějí autoři říci. Přijde mi, že si z nás - a samozřejmě z občanů - asi dělají legraci. Navíc dobře zmiňujete pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Jak to špatně zní, a je to špatně. Takto důležitá materie má být vládním návrhem, aby bylo řádně zpracováno připomínkové řízení, a to dokáže jenom vláda, protože má za sebou celou legislativu a hlavně dotčené aktéry - zákon se přece má vztahovat na ústřední orgány.

Jaké změny chce prosadit KSČM, a za jakých podmínek návrh zákona podpoří?

Tady budu mluvit vysloveně za Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jehož jsem členem. Na tomto výboru jsem předložil několik pozměňovacích návrhů. Jednalo se vesměs o technické věci. Dva se týkaly představitelů institucí, kteří by neměli spadat pod služební zákon - jde o to, aby se zákon nevztahoval na předsedu Českého statistického úřadu, protože je to volená funkce a jmenuje ho prezident republiky. Zde je shoda i u koaličních stran, takže toto nejspíše projde. Co se týká mého druhého návrhu, tak ze stejného důvodu jako u ČSÚ se zákon nemůže vztahovat na prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Tento návrh však ve sněmovně s největší pravděpodobností neprojde. Vláda mi zamítla ještě jeden pozměňovací návrh - aby ze zákona o státní službě zmizela výjimka, na koho se nevztahuje. Mně šlo zejména o Národní bezpečnostní úřad, který je totiž ústředním orgánem státní správy. Pokud by se na něj zákon nevztahoval, tak bych to chápal jako popření kompetenčního zákona, a v tom případě by musel být z kompetenčního zákona vyjmut. Otázkou by bylo, komu by poté NBÚ sloužil. Podobné je to i u ostatních institucí, které žádají o výjimku. Dá se pochopit, že zákon se nebude vztahovat na hlavy těchto institucí – jako v případě ČSÚ, ale to je vše. Zaměstnanci správních úřadů musí pod služební zákon spadat, protože přeci slouží státu – vytváří pro něho službu a stát ji po správních úřadech rovněž poptává.

Co zákon přinese státním zaměstnancům (kdo se vlastně bude moci státním úředníkem stát, co pro to musí udělat?) a co přinese ostatním občanům ČR?

Na tuto otázku není jednoduchá dopověď. Každý, kdo se bude chtít stát státním úředníkem, bude muset vykonat úřednickou zkoušku. Ta bude sestávat ze dvou částí. Jednak obecné a pak specializační. To je nejvýraznější změna. Zkoušku bude moci opakovat úřednický kandidát pouze jednou. Když zkoušku úředník složí, bude mu smlouva změněna na dobu neurčitou. Do doby úspěšného složení úřednické zkoušky bude mít smlouvu na dobu určitou.

A koho se zákon týkat nebude?

To je stále ve hře. Zákon by se neměl týkat úřadníků na obcích, ale už se bude týkat například úředníků na pobočkách finančních úřadů, České správy sociálního zabezpečení nebo na stavebních úřadech. Vše je však ve hvězdách, protože ani sami předkladatelé nevědí, jaký dopad bude mít tento zákon. To je právě velká nevýhoda poslaneckého návrhu zákona - nikdy řádně neodhadnete dopady. Pokud zákon projde, určitě nás brzy čeká novela. Odhaduji to na březen příštího roku.

Koalice kvaltuje, opozice není návrhem nadšená. Neměl by však právě tento zákon projít širokým politickým konsensem, vždyť má platit na hodně dlouhou dobu? Tady přece nemůže jít o nějaké vpravo a vlevo…

Máte pravdu. Opozice z návrhu i rychlosti projednávání vůbec nedšená není. Rozumím tomu, že zákon o státní službě potřebujeme. Je to velký dluh naší společnosti. Nicméně si musím postesknout, že více jak deset let tento problém nikdo neřešil a nyní ho musíme vyřešit během několika měsíců? Proč se tím nezabývaly předchozí vlády? Ať sociálně demokratické nebo občansko-demokratické?

A co mi na to odpovíte?

Odpověď je nasnadě - žádné vládě to totiž nevyhovovalo, protože by na ministerstva a do dalších orgánů nemohly koaliční strany dosazovat své kamarády. Do této situace dostal současnou koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL prezident Miloš Zeman. Ten totiž podmínil jmenování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí projednání služebního zákona v prvním čtení. K tomu došlo v lednu, a po půl roce stále není jasno. Ba naopak. Je v tom ještě větší chaos. Zákon by měl skutečně platit na mnoho let, ale pokud vládní koalice nebude jednat s opozicí, mám obavu, že při změně politické reprezentace dojde opět ke změně tohoto zákona. Ještě jednu poznámku: ministr Jiří Dientsbier (ČSSD) nám stále tvrdí, že pokud zákon nezačne platit k 1. 1. 2015, tak nám Evropská unie zastaví čerpání dotací. Když jsme se ho však ptali, zda to má od EU, lidově řečeno, černé na bílém, odpověděl, že mu to nikdo takto nedá. Z toho usuzuji, že se jedná o tvrzení agentury JPP, tedy »jedna paní povídala«. Pokud po nás EU něco požaduje, určitě nám své požadavky ráda předá i v tištěné podobě, abychom věděli, co vlastně požaduje, a jaké má podmínky. V éteru totiž létá několik termínů a nikdo neví, co je vlastně pravda.

Marie KUDRNOVSKÁ