KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Nejdůležitějším základním hospodářským a sociálním právem občanů ČR je podle ústavní Listiny základních práv a svobod právo na práci. Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří nemohou bez své viny pracovat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zabezpečí.

Uvedené právo je v současné době významně porušováno a koaliční pravicové vlády nemají žádný program nápravy této situace. Počet nezaměstnaných u nás je v současné době na nejvyšší úrovni za posledních sto let a stále roste. Ke konci minulého roku evidoval Úřad práce ČR celkem 597 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy nezaměstnaných. Celkový počet lidí bez práce je však vyšší, protože z evidence úřadu práce je každý měsíc vyřazeno bez nástupu do zaměstnání kolem dvaceti tisíc osob. Podle šetření Českého statistického úřadu je nezaměstnaných bez evidence asi 150 tisíc. Lze tedy skutečný počet nezaměstnaných odhadovat v počtu asi 750 tisíc osob. Východiskem pro likvidaci nezaměstnanosti musí být analýza příčin současné situace a návrhy na její zlepšení.

Obnovit průmyslovou výrobu a její růst

V národním hospodářství pracuje v současné době ve srovnání s rokem 1989 asi o 500 tisíc osob méně. Nejvíce klesl počet pracovníků ve výrobě, zejména v průmyslu (asi o 500 až 700 tisíc pracovníků) a v zemědělství (o 350-400 tisíc). Vyšší počet pracovníků je naopak v terciální, nevýrobní sféře (finance, obchod, podnikání). Proto také na polovinu klesl podíl výrobních odvětví na tvorbě hrubého domácího produktu. Z uvedeného lze učinit závěr, že zvýšení zaměstnanosti a likvidaci nezaměstnanosti je třeba zajišťovat v obnovení růstu výroby, zejména průmyslu.

V dosavadních programech vlády se pozornost věnuje různým formám podpory malého a drobného podnikání. Nic proti tomu. Rozhodující růst výroby i počtu pracovníků je však nutno zajistit především v průmyslu. Velká část průmyslu, zejména těžkého strojírenství, ale i spotřebního a potravinářského průmyslu, byla zdevastována a za babku rozprodána zahraničním investorům. Byl opuštěn vývoz, zejména investičních celků, do zemí bývalého SSSR a rozvojových zemí. Největší výrobou se stala automobilová montážní velkoprodukce zahraničních investorů.

Postupně nahrazovat zbytečné dovozy!

V hodnocení úlohy exportu u nás vznikla iluze, že 80 procent hrubého domácího produktu je závislých na exportu. Zapomíná se na dovoz, který je pouze o pět až šest procent menší než vývoz. Patříme k dovozově nejnáročnějším zemím. Z 27 zemí EU jsme v dovozové náročnosti na pátém místě. Podle analýzy Drahomíry Dubské z ČSÚ jsme v ČR k vyprodukování nové hodnoty ve výši sto korun museli v roce 2012 vynaložit 73 Kč na dovoz zboží a služeb. Tři čtvrtiny dovozu zboží a služeb do republiky směřuje k dalšímu zpracování či úpravě, pouze třetina směřuje ke spotřebě do konkrétních domácností. Dovozově nejnáročnější u nás jsou automobilový průmysl, výroba počítačů a elektroniky. Struktura průmyslové výroby se tak za 25 let zásadně změnila, je závislá na dovozech a citlivá na měnové kurzy.

Znamená to, že pro obnovení prosperity a růstu průmyslové výroby je nutné se vrátit k dřívější struktuře výroby a obnovit naše tradiční mezinárodně obchodní trhy. Jedině tak se obnoví efektivní růst průmyslové výroby i zaměstnanosti. Podrobná analýza může ukázat, kde takové možnosti jsou reálné, tam je pak nutno zaměřit i pomoc státu. Jde o práci dlouhodobou. Podobně je třeba postupovat i v zemědělství v zájmu obnovení potravinové soběstačnosti.

Konkrétní program a jeho vytrvalá realizace může vytvořit podmínky pro stanovení sice náročných, ale velmi potřebných cílů. Tím základním by mělo být zaměřit se do roku 2020 na přiblížení k plné zaměstnanosti. Tedy prakticky snížit počet nezaměstnaných na 50-100 tisíc osob. Takový by asi mohl být počet přechodně nezaměstnaných.

Václav VĚRTELÁŘ