Připraveni na riziko být musíme
Jak mohou zákonodárci pomoci Nemocnici Na Bulovce a hlavnímu hygienikovi ČR Vladimíru Valentovi v jejich úsilí vytvořit nové zařízení specializované na velmi nebezpečné infekční nemoci? Zdaleka nejde jen o ebolu. Nová klinika pro vysoce nakažlivé choroby by měla vzniknout do dvou let v Nemocnici Na Bulovce hned vedle infekční kliniky, kde je nyní národní centrum pro izolaci a léčbu nebezpečných nákaz. Ministerstvo zdravotnictví na stavbu a vybavení přispěje 65 mil. Kč, zbytek zhruba 15 mil. Kč uhradí nemocnice. Mluvilo se o tom na tiskové konferenci ve sněmovně. Konala se pod záštitou místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Soni Markové (KSČM) na téma Vysoce nebezpečné nákazy, aktuální stav hrozby eboly. Lékař-hygienik je dnes vzácnost Na dotaz Haló novin, jak mohou odborníkům pomoci zákonodárci, hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta řekl, že podpora politiků je důležitá. Připomněl, že poslanci mají na stole novelu zákona o veřejném zdraví. Byl by rád, kdyby byla bez průtahů projednaná a schválená. Poukázal na to, že v posledních letech hygienická služba přišla o 40 % personálních kapacit, ale i kapacit finančních. »K oslabení došlo hlavně v letech 2006-2011, ovšem za pět let by mohlo být hůř,« zdůraznil Valenta s tím, že novela pomůže i ke stabilizaci hygienické služby. Marková připomněla úsilí mnohých poslanců pomoci hygienické službě, komunisté se tomuto tématu věnovali podrobně, v minulosti se totiž doslova bojovalo o to, aby nedošlo k likvidaci hygienických stanic a služba tak nepřišla o své kapacity. Pravice ji chtěla zprivatizovat, a tím téměř zlikvidovat. Směrem ke slovům Vladimíra Valenty Marková poznamenala, že klub KSČM rozhodně nebude novelu jím jmenovaného zákona zdržovat. Bude ráda, když tak učiní i ostatní poslanci. Ředitelka Nemocnice na Bulovce Andrea Vrbovská zdůraznila, že lékař-hygienik je dnes vzácnost. »Sehnat erudovaného specialistu v této oblasti je téměř nemožné,« konstatovala před novináři ve sněmovně. Bulovka je záchytný bod Nemocnice usiluje o samostatnou jednotku od vzniku národního centra v roce 1996. Nyní jsou už peníze k dispozici, ale je problém s pozemky. V areálu jich má část Praha, nemocnice je s ní chce směnit tak, aby novou budovu stavěla na svém. Magistrát údajně hodlá tyto věci řešit až po říjnových komunálních volbách. Nynější centrum má dva bioboxy, osm izolačních lůžek a dvě lůžka na jednotce intenzivní péče, na nové klinice by mělo být 12 specializovaných lůžek. V době epidemií by na nich leželi pacienti s vysoce nebezpečnými nákazami, v mezidobí by sloužila pro běžné pacienty. V případě potřeby by okamžitě mohla být uvolněna pro infekční nemocné. Valenta uvedl, že i to je důvod, proč ministerstvo podporuje vybudování nové kliniky na Bulovce, místo aby spoléhalo na centrum v Těchoníně na Orlickoústecku, kde má záložní infekční nemocnici armáda, jeho provoz stojí ročně 100 milionů a dosud v ní neležel jediný pacient s vážnou nákazou, zdravotnický personál tam trvale není. Provoz chystané kliniky na Bulovce by měl vyjít na 15 milionů ročně. Těchonín je součástí řešení pro případ masivních epidemií, což se u eboly nepředpokládá. Riziko jejího šíření je v ČR minimální, lze očekávat nanejvýš ojedinělé případy. Systém je podle Valenty připraven na to, aby pacienty včas zachytil a nákaza se nešířila. Také Bulovka je podle něj vybavena pro péči o infekční pacienty velmi dobře, ale je co zlepšovat. Za pět let bylo na světě 1100 epidemií, riziko v globalizovaném světě roste, státy se musejí připravit, řekla primářka kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Souhlasí s heslem, že Možnost epidemie obchází v současné době svět rychlostí tryskového letadla. Marková považuje danou problematiku za závažnou a alarmující. Informovala, že koncem září se na dané téma uskuteční ve sněmovně seminář.
