Radovan Karadžić byl odsouzen k čtyřiceti letům vězení za genocidu ve Srebrenici
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče ke 40 letům vězení. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Rozsudek není pravomocný a 70letý Karadžić se proti němu hodlá odvolat. Výsledek šest a půl roku trvajícího procesu přivítal vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn.
Jediným bodem obžaloby, v němž senát ICTY neshledal někdejšího prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) vinným, je genocida související se zločiny spáchanými během války v letech 1992-1995 v sedmi bosenských městech - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. Předsedající soudce O-Gon Kwon toto rozhodnutí zdůvodnil nedostatkem důkazů.
V ostatních bodech je ale Karadžić podle tribunálu trestně odpovědný. Pokud jde o události ve Srebrenici, senát má za prokázané, že obžalovaný si přál zabití zajatých mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti a souhlasil s ním.
Podle soudců je Karadžić rovněž trestně odpovědný za brutální tříleté obléhání Sarajeva, při němž granáty a kulky vypálené ze srbských pozic zabily více než 10 000 lidí, mezi kterými bylo na 1500 dětí. Odpovědný je rovněž za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami, včetně zločinů proti lidskosti nebo braní rukojmích.
Rozsudek vzápětí po jeho vynesení uvítal vysoký komisař OSN pro lidská práva. Výsledek procesu »by měl zastavit vedoucí činitele v Evropě a všude jinde, kteří zneužívají nacionalistické emoce a dělají obětní beránky z menšin«, uvedl Zaíd Husajn v prohlášení.
Karadžić se před spravedlností ukrýval více než deset let, než byl zadržen v červenci 2008 v Bělehradě. Proces s ním začal před ICTY v říjnu 2009. V závěrečné řeči pronesené v říjnu 2014 prohlásil, že očekává zprošťující rozsudek. Je totiž přesvědčený, že za zločiny nese pouze morální odpovědnost, nikoli trestní.
ICTY verdiktem sice nevyhověl návrhu žalobců na potrestání Karadžiče doživotním vězením, nicméně čtyřicetileté odnětí svobody má pro odsouzeného vzhledem k jeho věku prakticky stejný dopad. Karadžić se podle sdělení svých obhájců míní proti rozsudku odvolat.
Válka v Bosně a Hercegovině, která spolu s válečným konfliktem v Chorvatsku provázela rozpad někdejší jugoslávské federace, si vyžádala životy více než 100 000 lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno při etnických čistkách z domovů.
(čtk)
