Podle vlády je návrh nesystémový. Hrozilo by například účelové přihlašování se lidí do obcí, pro které by režim platil. Vládě se nelíbí ani to, že by seznam dotčených obcí stanovovala nařízením, protože podmínky nároku na slevu by tak definovala podzákonná norma. Návrh podle ní neřeší ani situaci, kdy by zaměstnanec uplatňoval slevu u více zaměstnavatelů.

Také KSČM s návrhem nesouhlasí. »Když jsem se o návrhu dozvěděla, nevěděla jsem, zda se mám smát, nebo spíš plakat,« řekla Haló novinám stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM Hana Aulická Jírovcová. Podle ní návrh není jen nesystémový, ale je i nesmyslný. »Je to směšný nápad a nešikovný populismus. Opatření by nepřineslo nic, jen díru do důchodového účtu. Nechápu, jak mohou lidovci věřit, že pětistovka ročně může zastavit odliv lidí z malých obcí. Tento odliv mohou zastavit jen kvalitnější infrastruktura, dobrá meziměstská doprava, zachování pošt, možnosti zaměstnání v místě a tak podobně,«řekla stínová ministryně.

Na slevu by měli podle předlohy nárok zaměstnanci s nižším vyměřovacím základem, než je 1,5násobek průměrné mzdy. Slevu by mohli dostat jen v měsíci, v němž pracovali celou dobu, a to jen u jednoho zaměstnavatele, pokud by jich měli více. V případě, že by sleva na pojistném byla vyšší než reálný odvod, zaměstnanec by podle novely neodvedl nic.

Podobný návrh lidovci představili předloni, tehdy však plánovali, že by na tento návrh šlo 2,3 miliardy korun ročně. Nyní odhadují, že by návrh ročně vyšel státní pokladnu na 1,3 miliardy korun.