Válka v Evropě? Ne naším jménem!
Na druhou světovou válku se jakoby zapomíná, ačkoli stála životy 72 milionů lidí, z toho 47 milionů civilistů. Taková jsou aktuální čísla historiků, zaznělo v úvodu semináře Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS), konaného 19. března, od politologa profesora Oskara Krejčího. Téma znělo: Válka v Evropě? Ne naším jménem!
Ztráty americké armády v bojích proti fašismu byly o necelých sto tisíc vyšší (420 tisíc, 0,32 % obyvatelstva) než celkové oběti československé, připomněl. Češi a Slováci utrpěli v době války – vzhledem k celkovému počtu obyvatel – velmi silně (360 tisíc, 3,5 %). Sovětský svaz ztratil 23 až 27 milionů obyvatel, Čína podle některých propočtů až 30 milionů, Německo sedm milionů, Polsko 5,6 milionu. Tak vypadá válka, kterou bychom mohli potkat, kdybychom se nebránili, vyzval politolog s tím, že značná část elit v ČR požaduje vybudování nových vojenských základen. »Přitom loni proběhlo ve světě 41 ozbrojených konfliktů, do pohybu se dostalo 26,7 milionu lidí, a v této situaci volají někteří novináři, kteří stojí na ‚straně války‘, po dalších ohniscích?« podivil se. Krejčí připomněl, že USA, které mají nejvyšší výdaje na zbrojení ze všech států světa, vydaly vloni 581 mld. dolarů. Vydávají značné sumy na nové zbraně (např. »cítící« drony, které fungují i poté, co ztratí spojení s řízením), na válku v kosmu. Americké drony bez lidské posádky zabily již asi tři tisíce lidí. »V pásu od Pákistánu po Sýrii, kde Spojené státy provedly intervence (od roku 2001), zahynulo v rámci ‚boje za demokracii‘ přes půl milionu lidí,« řekl jasně.
Šokující zkušenosti
Jak už se Krejčí mnohokrát vyslovil, vidí mnohé současné novináře jako vojáky ve válce. »Strana války«, jež je přesvědčena, že problémy lze řešit zkřížením zbraní, má i český rozměr. Ovšem navzdory tomu, že globální »strana války« je silná, lidí, kteří si přejí mír, je více. A v souladu s podtitulem semináře, že »o mír se musíme postarat sami«, zakončil své úvodní vystoupení slovy: »Mír prohrává jen tehdy, když jeho obhájci ztratí odvahu!«
Hostem akce byl také pplk. v záloze Marek Obrtel, někdejší vojenský lékař a účastník několika zahraničních misí Armády ČR. Vešel ve známost tím, že před Vánoci sdělil vedení resortu obrany úmysl vrátit vyznamenání NATO, neboť považuje pakt za zločinný. A ačkoli zastával v době činné služby jedny z nejvyšších funkcí ve zdravotnické službě AČR, postupně pochopil »podivné prvky« v počínání naší země v rámci akcí paktu. »Na vojenské medicíně jsme se učili obrannou strategii, neučili nás útočit,« svěřil se v úvodu posluchačům. Jako »řadu podvodů a lží« označil kosovskou operaci, jíž se v barvách AČR také zúčastnil. »Třeba konflikt v Račaku. Mělo tam být pozabíjeno mnoho lidí, prý dílo srbské armády. Avšak záhy jsme se dozvěděli, že je to podvrh,« řekl s tím, že jej o tom přesvědčilo následné setkání se slovenskými vojenskými diplomaty. I oni měli potvrdit mediální konstrukce, že prý zabíjeli Srbové, což se nezakládalo na pravdě. »To byla pro mě šokující zkušenost,« poznamenal. Obrtel také zpočátku uvěřil oficiálnímu výkladu útoku na newyorská »dvojčata« 11. září 2001. Jeho měnící se názor na NATO se dotvořil nepotvrzeným podezřením výskytu zbraní hromadného ničení v Iráku Saddáma Husajna. A poslední kapkou prý bylo Kosovo. Tehdy sloužil jako zdravotnický poradce velitele brigády v Prištině. »Zažili jsme pogrom na Srby, kdy během pár dnů lehly křesťanské památky na Kosovu. Na objekty útočila maskovaná UCK. Tehdy se mé poznatky propojily i se zkušenostmi a postřehy z Bosny. Podívejte, my jsme měli hlídat balkánské obyvatelstvo proti Srbům, ale měli jsme plné základny právě prchajících Srbů,« vzpomněl na rozpor mezi deklarovaným posláním našich vojáků a skutečností.
Všechny operace, kterých se AČR zúčastnila po listopadu 1989, lze podle Obrtela, dnes lékaře civilní záchranné služby, shrnout pod pojem agrese. I proto z armády odešel. Je zřejmé, že když vzplál konflikt na Ukrajině, Obrtel pochopil, že se jedná o paralelu s Kosovem. Proto je přesvědčen, že je nutné se vyvázat ze struktur Aliance.
Dopis veliteli dragounů
Marek Obrtel v pondělí předal ve Vyškově veliteli amerického konvoje dopis, v němž vojákům USA vysvětlil, jak má jejich země na svědomí desítky převážně uměle vyvolaných válečných konfliktů od ukončení druhé světové války a »za nimi pak miliony mrtvých, převážně nevinných civilistů, včetně dětí. Byla to právě vysoká představitelka administrativy USA, která na dotaz, zda bylo nutné povraždit půl milionu iráckých dětí, sdělila po krátké odmlce: myslím, že ta oběť za to stála...« (Celé znění dopisu)
Na to, jaké »elity« řídí současnou Evropu, poukázal i třetí panelista semináře, vysokoškolský pedagog docent Radim Valenčík. »Šéf Evropské komise Juncker ‚odklonil‘ coby premiér své země veřejné peníze. A Donald Tusk, který propachtoval svou zemi na mučení ve jménu cizí mocnosti, je dnes evropským prezidentem,« povzdechl si. Poslušnost německé kancléřky Merkelové vůči USA připisuje její zkorumpovanosti.
Myslet globálně, konat lokálně. S tímto heslem se na posluchače obrátil Krejčí. »Strana války« disponuje obrovskými prostředky a využívá je nyní v »první fázi války«, při ovládnutí myslí lidí. Mravním rozměrem levice je však boj za mír a práci – a tím se musí levice, autentická i v širokém pojetí, prezentovat.
Krejčí podrobil kritice média. Některá se plně zapojila na straně válečných štváčů. Internet, na který mnoho lidí upíná svou pozornost, však vyžaduje zapojení kritického rozumu, varoval. Jeden z posluchačů, kteří zcela zaplnili velkou zasedačku v pražském Domě odborových svazů, v diskusi připomněl, jaký smysl má přinést do tmy byť malé světlo…
