Východní partnerství: totální krach
Na Pražském hradě začal ve čtvrtek summit k 5. výročí Východního partnerství, tedy projektu, jímž Evropská unie chtěla navázat užší spolupráci s postsovětskými republikami. Summit však provázejí rozpaky a stále silnější kritika politiky EU. Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Jeho cílem bylo rozšířit spolupráci EU s těmito bývalými státy SSSR a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s Unií. Podle čtyřky na kandidátce KSČM do evropského parlamentu Miloslava Ransdorfa je však projekt v troskách. Politika EU směrem na východ naprosto selhala a dokonce přivedla svět do mezinárodní krize. »Projekt Východního partnerství by měl smysl, kdyby jeho cílem bylo stabilizovat země v okolí EU, což je logický zájem Evropy. Jenže to bylo jinak: udělala se z něj školka Evropské unie, dětičkám v ní se kladly ultimátní požadavky, nepřímo byly vyzývány ke vstupu do NATO a k tomu, že si musí vybrat: buď EU a NATO, nebo Rusko. Což byla naprostá hloupost - proč by třeba Arménie nemohla mít v zahraniční politice dva azimuty? Přesně tato politika vyvolala ukrajinskou krizi, a přesně proto je Východní partnerství v troskách,« řekl Haló novinám Ransdorf, který rovněž upozornil, že požadavky EU na reformy spojené s asociačními dohodami spustily v těchto zemích transformační procesy, které vyžadují až desetinásobek prostředků, než je EU ochotná vynaložit. Mnohé východní země tak byly zahnány do pasti a skončily s pocitem, že byly Evropskou unií zrazeny a odkopnuty. Není divu, že například Arménie to nakonec řešila podepsáním dohody s Ruskem. Kritiku Evropského partnerství však překvapivě vyslovil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). I podle Zaorálka bylo nešťastné, že se v průběhu prvních pěti let fungování tohoto programu z něj stala »přípravka« na vstup do EU. »Samospádem se přitom začaly používat metody, které se používaly na země střední a východní Evropy, jako je Česko, Polsko, Maďarsko a další,« vytkl Zaorálek tomuto projektu. »Tady podle mě začaly ty problémy. Tady jsme začali předbíhat do velmi vzdálené budoucnosti a mysleli jsme si, že vystačíme s těmi starými postupy,« dodal a dal tyto chyby do souvislosti i s tzv. ukrajinskou krizí. »Ukrajinskou krizi sice způsobilo Rusko, ale poměrně velmi dobře využilo chyb, kterých jsme se dopustili, a promyšleně vstoupilo do procesů, které jsme spustili, a torpédovalo je. Rusko využilo těch nedostatečných technokratických představ, které EU použila, a vstoupilo do toho jako zachránce,« řekl Zaorálek. Podle Ransdorfa je však pozoruhodné, že moudra o chybách ve vztahu k Východu dnes trousí právě Zaorálek, který během ukrajinské krize udělal víc škody než užitku a do ohně zapáleného chybami, o nichž dnes mluví, přiléval olej. »Ministr Zaorálek prokázal v tomto klíčovém okamžiku takovou míru nekompetence, že jeho dnešní mudrování vyvolává spíše úsměv,« dodal europoslanec Ransdorf. Setkání prezidentů a vysokých představitelů zemí střední a východní Evropy pokračuje v pátek konferencí v Černínském paláci.
