KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Sociálních podniků bude přibývat. Díky podnikání, kdy jsou do výroby zapojeni postižení, a část zisku jde na podporu potřebným, nemusí být pomoc závislá jen na grantech a sponzorech.

Myslí si to zakladatelka programu Charitky Miriam Janyšková. V rámci svého projektu nabízí firmám propagaci na krabičkách s dražé. Zatímco neziskovky získávají peníze na bohulibé účely primárně od sponzorů, sbírek či grantů, sociální podnik si na sebe vydělává sám. Například z pořizovací ceny Charitek, krabiček bonbónků s reklamním potiskem, jde na pomoc dětem 12 %. Peníze program rozděluje prostřednictvím 13 prověřených neziskovek. Za dva roky šlo na pomoc nemocným a znevýhodněným dětem 425 000 Kč. Na kompletaci krabiček s firemním potiskem se podílejí i zdravotně postižení z chráněných dílen.

»Pochybuji, že v kapitalismu bude zaměstnavatel výnos z jedné činnosti dávat do prodělku jiné sekce. Nejdřív by se to asi mělo spustit jako pilotní projekt. Ne jako něco, co se v budoucnu ukáže jako dobrý nápad, v současných podmínkách však neživotaschopný. Pak budou požadavky na dotace z eráru, protože se ukáže, že projekt nefunguje,« reagoval stínový ministr práce Miroslav Opálka (KSČM).

Hodně chráněných dílen, které dávají práci zdravotně postiženým, se transformuje do sociálního podniku, přemýšlí, jak získat peníze při zaměstnávání znevýhodněných, aby nebyli závislí na darech či grantech.

»Máme chráněné dílny koncipované zcela opačně než v Německu. Tam nesmí být víc než 50 % hendikepovaných, zatímco u nás, aby dílny získaly státní podporu, musí jich mít minimálně 50 %. To je samo o sobě pozitivní. Sociální podniky mají v řadě zemí vlastní zákonodárství - na Slovensku a v Rakousku,« zdůraznil europoslanec a kandidát do EP Jaromír Kohlíček (KSČM). Řekl, že v ČR jsou nyní tři pokusy o vznik sociálních podniků v krajích. Jeden v jeho Ústeckém kraji. Sociální podniky nejsou a priori zaměřené na zaměstnávání hendikepovaných, ale mohou usnadnit vstup do zaměstnání lidem s největšími problémy. »Podporujeme to, ale je třeba upřesnit detaily. Pravicové vlády se v minulosti snažily odebrat podporu a nedat žádné rozvojové impulsy pro zaměstnávání nejohroženějších skupin, které mají v sociálním podniku největší šanci získat,« dodal Kohlíček.

Oblast sociálního podnikání se teprve rozjíždí a je zde spousta překážek, zejména legislativních. Jen na webu Českého sociálního podnikání je zaregistrováno na 190 těchto podniků z ČR, ve skutečnosti jich prý je mnohem víc. Tento typ firem přitom podniká v různých oborech: Společnost AranžeriE nabízí květinové vazby vyrobené lidmi s epilepsií, Ethnocatering pořádá rauty a dodává občerstvení připravené migrantkami, Duhová prádelna na praní, žehlení či mandlování prádla zaměstnává lidi se zdravotním a mentálním postižením.